Jsem vděčná.
Vděčná za chvíle uvědomění, kdy se odemyká nová vlna laskavosti k sobě. Pokaždé, když si takhle připadám o krůček blíže ke svému nitru, znamená to, že jsem prošla dalším pohybem... volným osvobozujícím. Schválně neříkám změna nebo transformace, neboť je to opravdu malý pohyb, malý malinký záchvěv.
Některé chvilky bolí a ani si člověk neuvědomuje odkud to pochází. Jenže tu bolest jde vždy vnímat jiným způsobem. Nemusí to nutně znamenat přeměnit na to krásné, prozářené. Někdy to je uznání přítomnosti bolesti, taková jaká je, a pouze ji pozorovat. Možná jsou to zbylé útržky, které chtějí zrovna pozornost.
Ať už je to cokoliv, pokaždé z takové příhody pocítím pokoru k životu. Že život je dokonalý, úplný. Je to potvrzení a potom se mohu více ponořit do sebe.
Beautiful blog
OdpovědětVymazatMoc hezky popsané slova, která mě rozplakala dojetím i s písní. Občas opravdu zapomínáme na pokoru k životu a vlastně celkově. Děkuji. :-))
OdpovědětVymazat:)
Vymazat