Když tak to století čekala
zjistila, že nemůže žít bez dechu
*prudký dech*
jenž se skládá
a
skládá, podobně jako střípky
z rozbitého hrnku
a
*déšť*
vpíjí se bez žízně
a
dlouhý pohled
zrcadlí se v ozvěně
a
změna úhlu
ztratí se v jiném
zjistila, že nemůže žít bez dechu
*prudký dech*
jenž se skládá
a
skládá, podobně jako střípky
z rozbitého hrnku
a
*déšť*
vpíjí se bez žízně
a
dlouhý pohled
zrcadlí se v ozvěně
a
změna úhlu
ztratí se v jiném
3.09
kdy absolutno zapomene
zapomene
*zapomene*
ponechá gravitaci
v duchu
vzduchu
Možná jedoucí naproti, přesto si najde čas, aby se pozastavil...pohleděl jí do očí a po míjení viděl, kam vlastně směřuje...
OdpovědětVymazat