Divná dimenze a divných deset dnů
Pro co. Pro co?
Já to nechápu.
Dneska je všechno až moc barevný. Samé barevné duhy. Proměnlivá atmosféra. Ale aby tenhle rádoby článek dával smysl, podám to trochu.. méně tajemně o_O.
Je to divné, čudné a kdovíkdo co ještě. Je tu až moc mocné ticho. Taky to slyšíte? Někdo možná ne. Někomu rodina křičí do ucha, nebo někdo poslouchá rachot, nebo někdo trpí samomluvou.
Psychicky se připravuji na školu a přijde mi, že to začíná trochu pozdě. Škola brzo +_+ Ale to není hlavní problém.
Jo, rozhodně nechci, aby si někdo myslel, jak to jsou pubertální hormony. O tom už tu bylo dost. Jsem taky KU*VA jenom člověk! *psychosmích Zdeňka Pohlreicha XD*
Ale mě připadá, že.. mě všechno přijde tak zbytečné. Vidím, co všechno lidi dělají, jakou mají snahu. Já se ptám, pro co? Pro pocity. Strašně o-m-g-za-co, ale :D Víte, mám poslední tyto dny takovou zvláštní náladu. Rozesměje mě teď i beruška na tužce. Ale jakmile mě to přejde, kdo se směje naposledy, ten se směje nejlépe. Připadá mi, že tu není ani moc co dokázat. Jen zkoumat pocity. Já vím, nejsou to moc inteligentní řádky, ale kdo není dement, že jo.
A co že se za tím napětím - prosáklým - vším skrývá? (Omluvte mě, češtinu jsem zapomněla, promiňte pí. ředitelko T_T) NEMÁM CO DĚLAT. Já už tu školu potřebuji, abych měla proti čemu bojovat. Protože když mě do toho nikdo nenutí tak- tady to máte. Člověk nechce vyřešit problém, protože pak nebude mít co dělat. A k tomu aspoň si nepřipadáte zbyteční. Když něco děláte. Něco užitečného. A nečumíte do bedny a říkáte si, jak ti kluci v akci jsou šikovní. To je největší lenost. Na tom komplu aspoň pohybujete prsty. Co může být ještě horší? Že to víte a nic neděláte. Zajímavý.
Teď píseň, který docela sedí na smysl článku. Ale napadlo mě to až po dopsání.
Jsi zbytečná - Karel Kryl (Tři variace na stejné téma)
Jak kvítek, který vadne,
jak světlo lampy za dne,
jak pousmání chladné,
jsi zbytečná.
Jak prach, jenž na stůl sedne,
jak dálky nedohledné,
jak odmocnina z jedné,
jsi zbytečná.
Jak suché větve lístky,
jak rozfoukané třísky,
jak žluté pouštní písky,
jsi zbytečná.
Jak v mracích světlo luny,
jak pod hladinou duny,
jak roztříštěné čluny,
jsi zbytečná,
jsi zbytečná, má lásko.
Jak polámané meče,
jak zmrzlé kvítky kleče,
jak v mlýn, v němž není mleče,
jsi zbytečná.
Jak zaskřípění klíče,
jak bez násady rýče,
jak polovina míče,
jsi zbytečná.
Jak promarněná rada,
jak stará kůže hada,
jak cit, když kvete zrada,
jsi zbytečná.
Jak nevyhrané bitvy,
jak staré kroje z Litvy,
jak tupé ostří břitvy,
jsi zbytečná,
jsi zbytečná, má lásko.
Jak vzpomínky, jenž bolí,
jak svazek starých rolí,
jak stará děvka z holí (O.o)
jsi zbytečná
Jak oberhané skladby,
jak rozbourané hradby,
jak hlas, jenž křičí skladby,
jsi zbytečná.
Jak plachetnice v ledu,
jak had jenž nemá jedu,
jak spor, jenž marně vedu,
jsi zbytečná.
Jak prsten, který tísní,
jak strom, jenž kvete plísní,
jak svět, jenž zhrdl (-asi) písní,
jsi zbytečná,
jsi zbytečná, má lásko.
- Tak tohle je maso.
Kdo chce, přidávám video, teda.. no, je to Nohavica pro Kryla, ale dole v komentářích byla zmíňka, že tu píseň má někdo v originále na jednom z nezveřejněných koncertů.. tak si to najděte a kdo chce napište jí na email xD
Úplně v tom slyším Karla Kryla *-*..
Jak hudba, tak i text.
Šak ono to, ta nálada přejde, bo cocok.
Du.
Žádné komentáře:
Okomentovat