=D Uvědoměle vám píšu, že tahle všechna písmena, která byla napsána tady na blogu, tyhle neupřímná a neotevřená písmenka byly pořád ovlivněné Matrixem. Pochopila jsem, že jsem nebyla ještě úplně odpojená. Tady máte jen důkaz. Byly to jen výlevy, neprocítěné.. a taky školou. Ale já tohle všechno miluji, protože mi tím dává možnost si uvědomit a prožívat to, co teď prožívám.
Mnohokrát jsem četla, jak je důležité sledovat své myšlenky, být nezaujatým pozorovatelem.
Jenže nikdo mi to nevysvětlil lépe, než ukázka z knihy Moc přítomného okamžiku. Narazila jsem na to u putujícího oblaku (<-mazejte tam), hodně dávající blog. :)
Uvědomění emočního těla. Přítomnost. Úžasný.
Někdy jsem přemýšlela, jak se mi může líbit, když cítím bolest. Když se snažím být za chudinu.
Nebo jak někdo může psát povídky, kde jsou prostě nepěkné věci.
Došlo mi, že někteří jsou naladěni na destruktivní vlnu, ale popsání emočního těla, je rozšíření vědomí. Uáh. :D
Takže kniha Moc přítomného okamžiku se zařazuje do mého seznamu knih, které v "budoucí sféře" už vlastním.
A k tomu ještě číst ty řádky knihy, které jsou tak dávající.. no já jsem žádnou takovou knihu nečetla. A mít tolik stránek moudrých slov ve vlastních rukou.. no není to paráda?!
Ježíškuuu fenk ju.
A k tomu když si uvědomíte moc přítomného okamžiku (tedy zabráníte mu ztotožňovat se s Vámi) jdou ven všechny ostatní pocity.
Toť vše k dnešku, uvidíme, jak své emoční tělo budu pozorovat v praxi. Ve školce >:DDD Muhahaha.
Ou žjeách takové štígro :)
(btw. dnes jsme s kamarádkou zkoušeli vidět aury a dokopala jsem ji k tomu, aby je taky viděla! On to vidí vlastně každý člověk, ale né každý si všimne, že je to zrovna aura člověka a že se dá z toho mnohé vyčíst :))
Máš nádhernej blog =))
OdpovědětVymazat