sobota 18. prosince 2010

Jídlo, voda naše zvířectvo alá malá farma Bábičkovic :D

Takže jak asi vypadal dnešní den (z hlediska jídla)? :D Vidím to poněkud vtipně. Za prvé jsem si všimla, že začínám být vybíravá. Teda, vybíravá možná, ale stejně to pak sním, co mi na talíř je přineseno. 

začínám si oblibovat Coldplay :D
například tahle píseň, jo -> *restart* *restart* *restart* *restart* :D (z komentu vystihujíc)
(na článek doporučuji první:))

12.26 - vstanu a napiju se ze skleněné lahve, voda nepříjemně teplá (v pokoji byla vysoká teplota), dám před okno

oběd -> guláš -> kabanos, rohlík
zpozorovala jsem, že je v něm kabanos, nevadí, dlouho jsem žádný kabanos neměla, přesto se snažím cítit spíš dobrou omáčku a rohlíkem, který jsem taky dlouho nepožila. Ale byl nějaký zvláštní. Byl těžší, než obvykle :D ale zdání oklamalo, vnitřek byl stejně "nadýchanej" a prostě stejně rohlíkackej jako ho znám. Kdo ví :D I když vnitřek toho moc nezměnil :D

jdu číst -> skořicee!!!
skořice kombinovaná už s pěkně "vychládlou" vodou
chtěla jsem si dát vločky, ale neměla jsem chuť na mléko, takže asi takhle :D

jdu navštívit babičku -> štrůdl
měřím si štrůdl posypaný cukrem! ale proti štrůdlu nic nemám! :D

"nechceš banán?" ach ne, po tom, co jsem zjistila od učitelky (! :D) že banány dozrávají pomocí etylenu (ne fakt jsem to nevěděla a  myslela si, že banány dovážejí čerstvé, nicméně o tom vím guláš, takže nemužu říct co a jak) mi to příliš nevonělo... paranoia? :D možná, ale představte si, že vám řeknou, že cosi etylen blabla a vy vůbec nevíte, co to je (možná z chemie :D)... další chemie, která nemá moc dobrou pověst, co se týka mě x_x takže zatím ruce pryč, nicméně, jsem ho prostě spapala :D proč? :D protože ty banány u babičky nikdo nejí a není škoda, když shnijou? :D

večeře u babičky-> masová sekaná (coooooo?!) s chlebem a okurkou
masovou chuť jsem se snažila zakrýt okurkou (ňam), ale ještě teď mám ten "masový" pach v ústech, připomnělo mi to mládí :D teda dětství.
V jídelně jsem zkusila "vložit do úst" kostku masa, ehm, nepříjemné pocity. Maso se mi znechutilo. Hrozně to páchne. O salámech nemluvě. Neuvěřitelné, normálně jsem se divila, jak to ostatní mohli jíst. A ne, nepovažuji se za vegetariána. Maso si už dám jen raději doma (například taková kachna se zelím) to jo, ale co maso z kdovíjakých farem?! Jaký si tam prožili stres?
U nás doma (jo chlubím se i když někomu to tak nejspíš nepříjde :D) si husy mohou pěkně zanadávat (hlavně na mě když se k nim přiblížím) a kačeny tam mají rybník, ale prej s  krávou "no co to je ty vole:D" babička nadávala u zpráv, že tam se o chov krav nestarají a k nim chodijou a kritizují :D šak sem říkala babičce že až se narodí telátko (čekáme den co den :D) naučím ho od jara chodit na louku ("já chci mít čapku s bambulí nahoře jíst kaštany mít se v lavoře" :D :D) ne kecám, to mi stejně neprojde ale ta představa :)) to by se mi ve třídě vysmály :DDD

Viděla jsem na stránce otevrioci.cz chov kuřat, jakým způsobem zabíjejí krávy (!!!), nebo chov krav pro mléko. Chudinky, měli ty vemena úplně plné :// bych chtěla vidět, co by tam naše kravička dělala, no babička by z toho nemohla úplně. Ta když vidí někde pěkné kravičky, pousměje se. Má je ráda (no myslím že toho necháme :)) Ale muselo to jít ven :D a ne nedělám si z toho prču. O tom, jak zacházejí se zvířaty, nejde vtipkovat, ale jen tak stěžovati si taky nepomůže jak bylo na té stránce Chvilka pomoci je lepší než 11 dní soucitu - tak tak. 
teď hledím na reklamu pračku mají speciálně za 6 666,- :D :D

jdu dom - vodaaaa (a skořice)

Co z toho vyplívá? Že voda prostě nikdy nezradí, ta mi spraví chuť, nemám po ní pak žízeň, a dodá mi pocit prospěchu tělu :)) tělo vodu využije, může s ní zacházet jak chce. A tady je ten problém. Tělo člověka je dobré jako nástroj, je mocné a dá se dobře využít. Ale je hodně citlivé a ovlivnitelné popř. i závislé, pokud dovolíme ovlivňovat. A jelikož pracujeme s tělem nevědomě (jídlo, málo sportu a táák :)) dopadá to tak, že tělo se musí upracovat, a musí se podvolovat našim nevolím :D :/

Obyčejnej sobotní den o_O plný zpěvu, čtení, hraní na kytaru a básnění :D a co vy? :D 

3 komentáře:

Nějaké trvání

Když tak to století čekala zjistila, že nemůže žít bez dechu *prudký dech* jenž se skládá a skládá, podobně jako střípky z rozbitého hrnku a...

Archiv blogu