Čtete správně. Včera jsem vzpomínala na píseň, díky které vznikl tenhle nápad.
Vlastně jde o to, že při některých písních vidím nějaké barvy.. ať už je to zelená, modrá nebo fialová.
Nevím proč, ale jsou to vždy takové písně, které mi připadají hezké, ale nemůžu je poslouchat, protože by se mi tím zkazila nálada. Je to jako nějaký návrat do minulosti. U každé písně, kterou sem dám, vidím světlo Slunce. Napadlo mě, že to může být nějaký druh intuice (že si dokážu něco představit pod obrazem). Jinde na blogu jsem četla, že si dotyčná vybaví nějakou vůni něčeho, i když ta věc v místnosti zrovna není. To se mi taky párkrát stalo, jedno si pamatuju, že jsem ve škole ucítila hořkou čokoládu :) ale to jindy.
Každopádně u těchhle písní vždy, když "nedepčím" nezůstanu dlouho. (to sou výrazy :D)
Jednoduché na výběru je právě to, že můžu vybírat podle toho, co si při písni vybavím :D
1. Perlička, kterou nemůžu ani slyšet, je Plastic Faces od slovenské nu-metalové skupiny No Gravity. (není na jutubu)
Už při prvních tónech podlatěné kytary vám znějí v uších dotěrné zvuky, které vám přibližují minulost (pardon, ale své tvůrčí popisné schopnosti jsem už ztratila). Mmmm.. ten refrén, přímo k tomu vyzývá. Tady ten parsek září nejvíce. Je to jako bych byla několik let zpět. Ta píseň je minulostí. :)
2. píseň je od Radiohead Creep.
Brr. Připomíná mi ty krušné chvilky, kdy se cítím jako naprostý creepl. Připomíná mi to samotu. A připomíná mi to, jak do tmavého pokoje dopadají paprsky Slunce. Taky mi to připomíná Zahradu ticha.
3. Druhá píseň pod "Sluncem" je píseň Nový rok od Jarka Nohavici (už rok si ji schovávám nato, abych si ji na konci mohla pustit a vychutnat si její smysl :D).
Každá věta je tam naprosto trefná. A pevných slibů do nového roku. A zas je tu nový rok a zas to bude jiné. A lidé přejou si, štastný a veselý. Staré časy jdou pryč, ve starém roce to, co jsme poztráceli, se už nenavrátí. Jsem o rok starší a smutnější než jsem byl, tak málo jsem dosud pochopil. Marnost toho roku.. Každý musí najít v téhle písni to kouzlo. Nejde to nenalézt.
4. Další je od francouské folkové duetové skupiny Cocoon píseň June.
Měla jsem ji ráda, ale už jsem ji přestala poslouchat. Protože je tak neuvěřitelně klidná.. až mi leze na nervy, protože se mi snaží říct něco, na co se mi nechce myslet. Plynoucí toky klidné řeky.. stejně jako život. Občas (občas :)) nějakých záplav, či bouří, které rozbouří, ale smysl, co se vám vybaví na té řece při prvním pohledu?
5. Píseň je Všimni si (ve studiu Jaroslava) od Toma Kluse. Ovšem jen tahle verze, protože studiová ztrácí tu atmosféru. :)) Všimni si, jak se lidi ztrácej, jak každej mele tu svou.. a když se pak domů vracej, na zádech nesou.. .Mluví sama o sobě :)
6. Já bych snad zapomněla na Falling away with you od Muse
:O ... už při prvních slovech Nemůžu si vzpomenout kdy to bylo dobré.. píseň plná ztráty, plná zoufalství, bezmoci... takové zvláštní smíření se nebo možná jen doufá? naděje umírá poslední že.. k tomu ty Mattovi procítěný hlas..
:O ... už při prvních slovech Nemůžu si vzpomenout kdy to bylo dobré.. píseň plná ztráty, plná zoufalství, bezmoci... takové zvláštní smíření se nebo možná jen doufá? naděje umírá poslední že.. k tomu ty Mattovi procítěný hlas..
7. Předposlední je nová píseň opět od Toma Kluse.
fuuha. Dost silná píseň
Vysvitlo Slunce, ledy tají.. to je snad jasné :))
8. Konečně! poslední píseň (pěkná tečka na závěr) od Karla Kryla Tak jenom pojistit.. *kopřivka*
Tak už jenom pojistit, když už nám nic jiného nezbývá... vuáá :O tahle píseň je nadčasová
*už se jen zaposlouchá a mlčí*
A příště.. příště budou.. buď fialové nebo červené :D
Žádné komentáře:
Okomentovat