Damon

Jsem uvězněná. Jsem uvězněná mezi touhou a strachem. Touha má nákres sytě rudý, zatímco strach temně modrý. Obě tyhle emoce mne svírají tak, že z každých stran cítím mříže. Je to zvláštní, ale je to tak. Prší a Slunce není. Variace na dvě strany, převahuje jedna. Ale která?

Prší. Je šero a déšť vdechuje temnou barvu. Ano, ale Slunce září v mé mysli, představte si západ Slunce, je to romantika.. ano, prší a šeď s chladem se vtírá ke konečkům prstů. Ale kdo vyhrál? Už je rozhodnuto.

Temně modrý strach prohrál, přestože se snažil zastrašit deštěm, děsivě klidným deštěm. Vidím jen strach. Natahuji se po padajících dešťových kapkách, ale přece jen tomu něco chybí k dokonalosti.

Prší a dualita ukrytá. Dualita, možná trochu podobná, ale přesto odlišná. Strach svou taktikou prohrál, protože nám zakázal Slunce. A já zakázané ovoce ráda.

Zvítězila touha.

like the devil

Víc neřeknu, ne neřeknu, protože víc není co říct. Je to ale možná takový chytáček, neobvyklý chyták, takže neřešte (jde o to, že tohle není dokončené, ale pšš a stejně to není celej chyták).