Přísaha pchá cha cha cha

Dnes dávám svému tělu jednu zásadu. A to možná něco jako přísaha, ale ona to není úplně přísaha, jelikož přísahy svazují. Kdybych něco slíbila, odsoudila bych se k porušení slibu.

Ale vraťme se k tomu, co jsem to chtěla. Odedneška si nevemu žádný prášek ani vitamín a po dvou letech uvidíme! Já sice léky neberu ani tak (naposledy v listopadu možná tak ibalgin :D).. okolí problém nebude, protože nejlepší je o té "nemoci" nemluvit, protože když začnu huhňat, že mě bolí hlava, nebo že mi je špatně, hned se najde něco, na co by byl prášek. chá chá chá! Já jsem neřekla doma ani o dočasné alergii na med, protože to bychom hned se hnali k doktorovi na alergologii pchá :D A teď samozřejmě medík už jím zase normálně, to jen tělo toho už mělo dost --" Já moc nemocná nebývám, ale to neznamená, že jsem toto.. --"

A proč tohleto všecko? Protože Slepý Osel si zase musil vymyslet tuhlenctu větu: Už dnes se nikdo bez léků nedožije ani dvou let.

=D

Ale já to nebudu ani nijak dramatizovat, pojedeme normálně dále takhle nenápadně :D k lékařovi když přijdete, ten vám hned dá antibiotika blé! >:[ podle mě je to jen sugesce a k tomu zbytečná, protože se soustředím tím pádem na tu nemoc a tím u posiluju žejo. Moje medicína je, prostě se té nemoci poddat a "žít s ní" pěkně spravedlivě odpykat co se tělu nelíbí atd atd.

pchá chá chá mě se to tu mele! :D Já mám vlastně ráda nemoci. Pak se začnu soustředit na tělo, zpozorním nó a k tomu se mužu vymluvit ze školy a jen nic nedělat. Takhle nám nemoc slouží! Pcha cha cha cha.

Tuž jak říkám, uvidíme. Ono je nejlepší dělat že tu nejste.. wuhaah... no ale moc bych se nesmála :D

*ten nohavica s tou harmonikou uplně jeví jinou atmosféru *¬*