čtvrtek 28. dubna 2011

Chuť/jídlo/chuť/pralinky :D

Takže.. abych řekla, jsem teď asi ve čtecím týdnu na Beznadějném případě. Trkla mě jedna věc. Uvědomila jsem si, jak strašně moc v téhle době myslím na jídlo. Bezmyšlenkovitě. Aniž bych se nad tím pozastavila. Jen beru a je mi jedno co to semnou dělá, nevidím to.
Díky těm článkům, jsem se prostě musela nějak donutit. První fáze je, vždy myslet v té chvíli na to, o co jde, v čem je jádro. Pak to jde snadno.
A hned šak jak začnu s tím něco dělat, (nechápejte to jako bojovat, jelikož kdybych s tím nebojovala, tak bych to do sebe "ládovala" pořád stejnou měrou) začnou mi přicházet nabídky, možnost si vybrat. Zrovna teď před sebou mám pralinky (což máma ani nikdy nekupovala) a k tomu ještě třeba nadílky z velikonom a mysl se snaží nepozorovaně nalákat. Je to ze zvyku, abych si "zpříjemnila to čtení". Jenže jak mě už blikne připomenu si, proč je to špatné, co za tím stojí.. neustálá chuť, a že to bude horší. Chvíli si to i měřím a přemýšlím, proč si to chci vzít, když to stojí na prd a za tu několikaminutovou chuť to nestojí. Prostě ne. Hodně taky pomáhá, když si uvědomíte, co v tom je "něco škodlivého".. a čím víc toho začnete nesnášet, tím to jde líp, protože se připomenou ty zápory a později se tomu lze vyhýbat.. ne bojovat, vyhýbat, přejít myšlením hned jinde.. ale písmeny to rači nebudu popisovat, protože to v hlavě pak naběhnou jen ty napsaná, přečtená slova.. Problémem je, když zpohodlním a řeknu si "tak jednou po čase mi to nic neudělá" ... pak bude další "to mi nic neudělá" a jste zpátky v kole, i když si to nechcete přiznat. Pořád si myslíte, že jste za vodou a přitom vás mysl už dostala na svou stranu. Tákže paráda x_x zním jak beznadějný případ! :D a to je špatné, bo já tak nechcu znít.
Dokonce když jsem přemýšlelao těch pralinkách, tak jsem začala mít hlad... chacháá to je další věc :D :D jde to všemi způsoby, jak ukojit nenasecenou... přitom je to ta nešťastná iluze, ale to všeci víte, tak stím nebudu otravovat ¬_¬
Poslední dobu jsem měla "rychlokvašné" období (mě v tuhle chvíli napadlo =D),a to že jsem vůbec nezpomalila... nepřemýšlela o myšlenkách jako takových a na co v t chvíli myslím a jaký to má následky.
Ohledně kytary.. věc, která se mi neblíbí na tom je, že v pátek jsem na hodině a od pátku se musím učit zas znova na další pátek.. a já to tak nemívala.. v porovnání s tímhle jsem měla volné období. Ale chtěla jsem být v tomhle poctivá.. ale on sám učitel říkal, že nejhorší je, když se žák nutí.
Jo a ještě k tomu jídlu. Napadlo mě, že mysl může mít taktiku jak vás ošulit. Říct si "ne pralinky nechcu, prostě si ji nevezmu, mě jen tak neošálíš" a k tomu dodat "dyžtak až překonám tu chuť tak si možná v nějakou dobu dám"... a jednou si dáte a co pak že xD na druhou stranu to můžeme obrátit ve svůj prospěch. Řeknete si tu větu "že až na potom" a tak to oddálíte a mysl bude spokojená, protože má nějakou pojistku.. ale vždycky odmítnete, protože ten moment ještě nepřišel (a nepříjde, protože to je slib do budoucnosti, tudíž je to valstně samotná zbraň mysli). Je to prostá hra o_O když to ale vzdám a utnu to, další zbavování se toho bude ještě horší.. a k tomu.. je zbytečné vzdávat se abych to mohla zase obnovit žejo.. a další věc.. je hloupost myslet si, že když jeden den nebudu jíst (tudíž půst), tělo si oddychne. Tělo si neoddychne, neboť teprv pak začne pracovat naplno, elikož neměl žádné zátěže z toho dne.. musí se na to mírně pozvolna.. na druhý den mi bylo blbě z hladu, to sem nevěděla proč, když přece když jsem minule držela půst den tak mi to nic neudělalo.. jenže to ještě můj žaludek nebyl tak "zpustošen"až teď mi to docvaklo, když jsem se na to víc zaměřila
tuž tak -_-" konečně jsem vykecaná. Je dobré psat do blogu. Jelikož pak přemýšlíte jen o tom, že je to zveřejněne= a jen o obsahu jako celek. Nemusíte přemýšlet o každé věci protože to máte uskupené a tak xD to mi chybělo bo sem ted vubec nepsala ¬_¬

btw. ještě jedna věc kterou jsem zapomněla dodat během psaní článku. To je, že kdyby se as obrátil a my se vraceli do minulosti.. všechno by se prostě "přetáčelo".. tak by šlo poznat, kdo co bral, tomu nic nezůstane a ten kdo dává, ten dostane víc, co se týče jde materiálních věcí. Dál se mi už nechce přemýšlet .D

Žádné komentáře:

Okomentovat

Nějaké trvání

Když tak to století čekala zjistila, že nemůže žít bez dechu *prudký dech* jenž se skládá a skládá, podobně jako střípky z rozbitého hrnku a...

Archiv blogu