Nashledanou prozatím

Podle písně

Goodbye for now

Kapky deště.. místo slz,

ležíme a mlčíme skrz na skrz.

Mlčíme o ničem, co přesahuje vše,

večer jako ráno, začíná naše každodenní mše.

Večer k ránu připisuji další slova

a ty mi ta slova opakuješ.. stále znova.

Připadám si běžně a tak obyčejně..

tím, že to píšu, píšu "zahřej mě.."

Kapky deště, co krvavé slzy,

ležíme a mlčíme.. oba jinde, ale snad už brzy..

A ty otázky zbytečně vyřčené mažu, trhám,

raději do spánku s nadějí pěkného snu se vrhám..

"Nashledanou prozatím," a své jméno slyším,

naposled. A říkám si, že se vlastně nijak neliším..

Večer k ránu předčítám si a místo čaje,

koukám na kapky deště na okně jak jedna s druhou si hraje..

Aneb, obyčejnější a jednodušší báseň jse ještě nenapsala. Jednoduchá proto, že tam jde jasně vidět jádro té básně.. hold měkknu no :D :D ale stejně se mi nelíbí. Tfuj!