Jak tak se blíží lhůta vydání nového CD Racka.. tak tím víc poslouchám jeho druhé CD Hlavní uzávěr splínu. A říkám si.. vždycky, když složim báseň, tak jsem s ní docela spokojená.. ale pak si poslechnu ty písně a začnu s tím, že mě štve, jak nedokážu vyjádřit pocity a vložit je do té básně.
Jednou mě dokonce štvalo, že nějaké ty básně složím, protože ono když se skládají básně tak je kdesy problém. A básníkův největší problém je asi ten, když to nedokáže popsat. Nejlepší je, když to vystihne přesně.. přidá k tomu melodii a je to prostě Báseň (nebo píseň no jakožto názorová ukázka nahoře)
Vlastně mě trápí několik mých vlastností (jako např. sebelístost) a proto chci o nich psát a vystihnout situaci. Říct to na papír a narovinu si to srovnat, jak na tom jsem.. možná, abych se na to pak mohla podívat za čas a říct si, co mě trápilo. Ale (opět) problémem je, že ten nadhled se jaksi dostaví až pak. Ovšem, dle toho, jak se člověku chce přemýšlet.
"Svou potravu unavené tělo hledá,
nohy na povel jdou automaticky.
Někdo tam uvnitř pořád láká a mně to nedá.
Ono je to vlastně tak jako vždycky."
Ono vlastně jde o to, že mi ta báseň nepřijde dokonalá... a když to ukážu někomu jinému, tak se mu buď líbí, nebo ne. (-už se zamotává-)
"Už se nesnaž o pokoru i víru,
A proč že to zbytečné jest?
To ví ten, kdo spatřil tu černou díru,
či bílý tunel nás zprovodí z našich cest?"
A teď se dostáváme k závěru. Čili - vždycky se najde nějaký problém -_-" Když o tom teď tak přemýšlím, tak je to docela relativní shrnutí (chachá). Tak a mám to. Jdu spát.
"A to malé já vnitru už schovalo se,
čeká kdy ten okamžik nastane.
zatím mírný vítr fouká a už začalo třást se.
Ke komu se přídá - k jaké straně?"
Ježišmarjá a teď jsem našla fakt něco dokonalého.
Jdu se sebelitovat. :D Dobrou.
Žádné komentáře:
Okomentovat