Picnu se.
Pic a ric pic.
Tohle už je na nemoc moc.
Tohle už je přemoc.
Tohle už je...
"Nechápu, která v sobě zahrnuje vše, co dokáže být." Ne-koneč-no.
Vše co se dokáže být představeno.
A skutečnost zbyde. Ta, kterou si nelze představit.
Pojď dál múzo všech múz. Pojď dál nečekaný.
Pojď dál nechápající slzo. Perlo. Krůpěji potu. Šepotu v křiku.
Pojď dál velké srdce.
Pojď dál Slepý Osle.
Pojď dál Spiiiidy.
Pojď dál Petře.
Pojď dál Filipe.
Pojď dál Káčko.
Pojď dál Toy.
Pojď dál sestro.
Pojď dál osvícený.
Pojď dál Nikdo a Nemohoucí.
A čekej to, na cos ani nepomyslel.
Pojď a zakopni.
Pojď a nechápej se mnou.
A najednou je ta záhada vyřešena.
Protože přišel další okamžik.
Jen on.
Jen tak. Jen nahý v sobě. Teda... nepřišel.. Přišla jen Michaela. (myšlenka >:|)
A to je rozdíl. A dualita. A rozbor a analýza, jak říká Petr.
Jednou jedna kámoška.. se smála tomu, že moje hodnoty nejdůležitější... byli spánek voda Slepý Osel Míša Partička...
Hlavně teda spánek a voda. Na čtyřech lístcích, a byli mi sebrány tři a zbyla Partička. To droga mi je ukradla. Zbyla Partička. Co si s ní počnu?
Ovšem, pak mi zase byli dány. To, co droga neumí. To, co Hospodin neumí. To co umí NeHospodin. Aneb nechápu, co jsem napsala, nevadí.
Přes všechny vášně jako Míša - Partička - Slepý Osel - voda, zbyde spánek. Smrtí nekončící.
A tak se z nejsložitějšího stává jedno duchý.
Tak se z chaosu vyvine klid.
A ticho, které není ani za prostorem ani za časem ani za sluncem ani za myšlenkou.
Opravdu. Olež! Ale nehorázně extrémně extrementně.
Ale bacha. Je nebezpečné věřit Mnichovi.
Je to další Sen.
"i když pak za to ale zaplatím."
"presne tak spocitas si to,ale hrajes tim co se nepocita"
Šup.
o___O když tak čumím na ten článek dává to asi nějaký jiný smysl než jsem měla v plánu o_O omg omg omg! :DDD A nebo dává ten, jaký jsem zamíšela?
Nevíííííííííííííííííííííííííííííím.
A jo. Ájo. Chytrost. Chyťrůst, stejně nechytíš! Nechytím.
Já dnes nechci. Nechci spát, nechci věřit. Chci být jen Slepým Oslem, i když nevím, jaký to je být jím, přesto... asi jím tedy jsem no.
Ale nechytříš.
Wauu... hodně zajímavý článek. Povrchnost a vzápětí nedozírná hloubka ( hodím do té hloubky kámen a budu čekat věčnost, než vyletí z druhého konce zakřiveného nekonečna ) Čtu s nesmírným požitkem Tvůj malý Velký článek a rochním si blahem, protože tolik různých obrazů a proměn v jediném článku je naprosto jedinečné, nepřekonatelné. Jako meteority tlučou do mě bublinky prázdna s bublinkami ticha. Jedno jako druhé... Život vybuchuje v jednotlivých sentencích sonáty... Úchvatná podívaná... Chtěl bych se utopit v tom moři slovních vlnovek a asociací. Včera jsem měl zvláštní závrať, kdy se svět začal pohybovat a můj duch uvolňovat. Bylo to hodně zvláštní a já jsem neměl strach. Byla v tom blaženost a nadčasovost Bytí... byl jsem v práci a trvalo to jen chvilku a možná věčnost. Ještě štěstí, že tam zrovna nebyl klient a nemohl mě vyrušit. Najednou jsem nevěděl, jestli žiju nebo už jsem mrtvej. Fakt hustý! Anebo to byl jen nádor tlačící se mi na mozek, kdoví... každopádně zkušenost k nezaplacení a tak trochu sranda:)Je nebezpečné věřit mnichovi - DOKONALÉ!!! Ani nevím, proč se mi ten mnich tak líbí. Cítím tam neznámý prostor a hloubku. Napadá mne, že když věříme druhému a nevěříme sobě, pácháme duchovní sebevraždu. Samurajové zabíjeli tělo, my zabíjíme nesmrtelného ducha. A tehdy je opravdu nebezpečné věřit mnichovi. V Barace jde středem zalidněného náměstí jeden mnich s žebravou miskou. Jde extrémně pomalu. Co krok, to cinknutí zvonečkem. Úplně narušuje svým tichem ten prostor všude a běžný kolorit. Lidé se smějí, spěchají, nadávají, plivou a křičí, strkají se a padají, nesmyslně tlachají hubou... a toho mnicha z jeho ticha nic nevytrhne. Slyšet z toho hluku světa to nepatrné cinknutí a krok mnicha hlouběji do živého ticha. Z toho davu lidí je nejnebezpečnější mnich, protože ten svou vůlí může rozdrtit svět hmoty. A přesto se ho nikdo nebojí.I já jsem mnohdy chtěl být někým jiným, i když jsem byl tím vším, čím jsem být chtěl. A tak jsem chtěl vidět svět králičíma očima nebo ostrým zrakem orla skalního či jen jako mikrob, jsem chtěl být vdechnut něčím nosem a kýchnutím vyplivnut na chodník a rozplácnout se o dlažební kostky:-)
OdpovědětVymazat"spočítáš si to, ale hraješ s tím, co se nepočítá"Vykřičník.
OdpovědětVymazatTak kdo ještě počítá?!Co tam je, když tam nic není? No přece všechno. A nic. Najednou. Dohromady v objetí obětí i osvobozených.
A ten, kdo tomu dovoluje být ... a nechápe ... to jsem i nejsem nejá i já. iá iá iá ...Pojďte dál, kdož nemáte co ztratit ... ostatní vyženu sviňským krokem! Mám tu jen všechno ... nic víc ... protože nic víc není a nebylo a nebude! Ani nic míň. Kdo to všechno chce, právě to ztrácí ... tak si hledejte dál. Já se nehledám, protože já se nikdy nenajde. Je ztracené ve věčnosti a tak se hledat nemusí.A nekončí to, protože to nikdy nezačalo.Jdu nebýt.Dokonalé.
Dokonané.
Dokořán.