Co to je to.
Co to je to, co nás dělí od sebe.
Co to je, co nás přitahuje k sobě.
Co to je, co nás rozlišuje. Co je to. Co je to, co mě nechává zůstávat v otázce.
Co je to, čeho je moc, když se snažíte a čeho je málo, když to potřebujete. Ale čeho?
Co je to?
Co je to, co je tu.
Pořád. To, co dokáže zešedivět, obrazně řečeno.
Co je to, v čem to je pořád.
Čím jsi, když nemáš jméno. Kým, když na to odpovíš.
Někým jiným, než na co to směřovalo.
Don't ask me when, but ask me why.
Je to tak jak to není a není to tak jak to je.
"Následuju řeky."
Jsem blízko, nebo nejsem daleko? Je to královské, to. Přičemž, je to tiché. Přičemž, není to na záchodě, který neexistuje.
Až mé vnímání nebude existovat, nebude ani to. No.
Funění je náhodou hezká symfonie. Povrchnost je užitečná, asi jako je hnůj užitečný pro moji babičku a dědu.
A kráva je stejně tak užitečná jako její extrementy.
Jako desetihodinový nic. Jako rusalka v mém krku.
To, co mě pohlcuje, je i tím, co způsobuje to, že si toho nevšímám.
Vnímání. Super. "We are the prisoners."
Jóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóó.
Víte, to je tak. Znám píseň jménem Let it be, pak znám píseň jménem Let it fall a pak znám píseň jménem Let it burn.
A pak znám píseň Let it let. Ne, to už ne.
Nic víc neřeknu. To aby to zůstalo nevyřčené. To aby to co by mělo zůstat nevyřčené bylo schované. To aby to co díky tomu že bylo mělo být nevyřčené bylo schované bylo zapomenuté.
A nové.
*smích týpí mám v držce rusalku*
*následné zaniknutí smíchu tápání*
Tak a jde se myslet dle toho co mě v tý chvíly ovlnivlí.
Týjo upozornění - fakt to nečtěte. Běžte pryč. Tam je takový křížek, áno... nebo to tlačítko, jako zpět... šup!
No, vzhledem k tomu, že jsem začala psát tento MEGA článek v 20.39. . . a je 2.36 . . .
Jsem se rozhodnuvši, že vzhledem k téhle písni nejdu už spát.
Óóóó no to jsou naprosto obyčejně normální střízlivé věty s normálně střízlivými háčky a čárkou kdovíkde jestli uvnitř, venku nebo zrovna u popelnice.
Namáhave. Strašně namáhavé je napsat velké ó s čárkou.
Tak mě napadá a drtí myš., že, jo zapomněla jsem ju, příště.
A perníček byste si nedali? Běžte do mrazáku a třeba se tam střetnete s paní zimou, nebo já nevim.
Ale tohle je moc osobní, když mluvím k Vám, ale přitom nevím ke komu. Mě třeba fascinuje jeden kluk, kterýžto je taky kámoš... a on ve větách prostě píše já s velkým J. jakože třeba: Hej Já sem unavenej xD
A Já z toho nemoct, nevědět proč? Omg drž hubu_ DoNt WoRrY bHe HaPpPpYyIi.
Dostala jsem další nápad. TOHLE BUDE KURVA DLOUHEJ ČLÁNEK.
Zajímalo by mě to. To, jestli je nějaká hranice o délce článku. Stejně jako mě zajímá, jestli Mnich už má nabitý ten tablet. Stejně jako by mě napadlo teda... *už neví co píše o_O* teda zajímalo co se zdá naší bývalý ředitelce.
Úplně ji vidím jak si chrní na tý svý postýlce po dobrým bůčku a vydařený Ulici.
No to je úžasný. Napadá mě hodně a co vás to zajímá že?
Prostě. Jáhů, půjdeme ven blejt. S velboudem.
By mě ale Kááááčo zajímalo, *...zapřemýšlí se nad tím co chtěl ten zjev napsat...* Jestli to ještě někdo čte?!?! Např.?!?!
Jóó, zajímalo by mě, jestli bych ty myšlenky dokázala všechny vypsat. Jáhů. Ale už občas se tam dělají mezery, takže.
Don vory, jdem na vory, s Lorry, a jáMory, to je dlouhej story, zalezte do svý nory, Lorry, už žádné spory, ani spoření,
je to velké moření a oceání. No a teď abych taktycky ukončila myšlenku *zvedne prst* tak, *vysmrká se*
Jo, je to tak.
Vše končí u hlášky Káááášky: Já se chci vysmrkat, vysmrkáš mě?
Ale než abychom skončili u Kači, rači. . .jdeme zase začít.
Tak co? Už si aspoň někdo říká, . . . hm dneska bylo hezky... tak proč mi ten den tak posrala?!?!
Já vám to nezazlívám. To je hezký, to je hezký, to aby, no nic.
Setkejte se s finalisty hlasu. Do toho. Máte času a hlasu a klasu a ďasu.
dont wery.
bí klepy.
Hele ne, Heleno. Hele, no . . . rýmovat umí každý. Ve slovech.
Ale rýmu teď mám já, to si prosím i prsím.
Kdyby bylo po Mnichovsku, řekl by, že vyzařuju opilost, ale neuvědomuji si to.
Nebo že mé myšlenky jdou tak rychle, že je nestíhám sledovat, a ten člověk pak vyzařuje takovou rozjařenost. . .
a já bych mu na to řekla: hyperaktivitu?
nebo radioaktivitu?
nebo aktiviu? Nebo mléko laktel?
Teď si čerte vyber. Ale fakt, čerte nečerte.
Ale já budu pokračovat. Až tenhle článek se bude číst nejméně hodinu. . .
a Je 2.54. Je to. D smajl on jour fejs.... Lets put e smajl on ded fejs!!
Deds deds ded ded. Víte co, tak ja vam to řeknu.
Na první pohled klamu, jsem dost sobecká, jsem dost závistivá, jsem dost *všechny synonyma pro zatimní slova, protože tolik ani nezná* ale jo selfiš. jakože Sell fish.
Uf, se mi ulevilo, ale jen na chvíly/i. Zkrášli si své tričko!!
A já vás donutím tohle už nečíst!! :D *první smajlík v tomhle blablánku*
Bí hepi. Ahoj. Máte rádi kapky? Myslím, jako kapky do nosu? Ne? Tak tohle byla poslední kapka! *kapka ukápla* :'(
Poser se. Nemám čas, je to sraz.
Sraz mé opovržlivosti s psochtivostí. Jakože se mi chce psát, nic se psem, ale šlus!
Den vere bé hepe!
Dont wory, dont wory, dont du it. . .
Nedělej to nééé!
Tak pořád nic? Nicc, jo, to ta závislost *zakašle* Sere pes. Buchteseremakemposepané. Říká děda.
Já dnes nechtěla jít spát, jo? Jsem jako muk, ten taky málo spal *:DDDDDDDDDDDDDDDDDD*
*počítá ty déčka v posledním smajlíku a až je spočítá napíše je sem* 18.
Ne tolik mi vážně nění. Aňy hovno.
Ani mému prvnímu hovnu tolik není.
To je tak hyperšlusovita.
a klusovita, to nééééééééééééééééééééééééééééééééé. Ale teď pány a dámové, vím, co se hodí na tuhle existenci právě teď, pitel. *vysmrká se do toho samého kapesníku*
Tady je. Pro Annu, jelikož netuším, kdo to je za existenci. Hahááááááááááá!! Jak irelevantní myšlenka dát do písně slovo "postel", která je kousek ode mně!!!
Haháááá tohle ani Kača nestihne ráno celé přečíst, pak si řekne, co ví jen ona, a pujde na praxi.
Když se teď podíváte na ty písmenka jakože. . . z dálky, tak co vidíte?
Mě to přijde vtiné a vystihující pravě to, co prostěě. . . *sleduje složitý míšenkový vzorec->* fajn, takže. . . jed . . jed... jakej jed kurva? Jed... jed na.... jed na co pytel?!?!?! Jo... moment.. ono to možná, no paráda!
Takže . . . jedna plus . . . no to je ende šlus už tohle.
to mi připomnělo jedno hezké ráno, když vstanete, oblečete a takový makový vyjdete a hned si řeknete: No to je dnes moc už toto. RÁNO.
No ale jdem zpět ke vzorci. Jedna... jo to máme... takže... jedna šlus... počkat, šlus?! Cože?No vlastně, ono tam nebylo šlus, ale plus, ty bejku!!!
Takže . . . jed na...ou, tedy jedna plus . . . jed.... zase ten jed, mě pojde hlava.
No takže, jedna plus... jed .. na?!?! Jedna plus jedna?!?! to je ten míšenkový vzorec?
Jedna plus jedna, fajn a co dál?
Rovná... rovná co? rovná rovina? Rovná i skály přes záda?
No... jedna plus jedna rovná se dva, už mě to nebaví.
Pořád nejsem na konci, varovat lidi.
K ránu vstanu dřív a lálála . . . a lálala, nashledanou!
...
..
.
Tak jsme se tu tedy sešli .. . .. .Už jsem tu polemizovala o tom, jak je funění hezké?
A hlavně osobní a to je na tom to nej.
Tývaničko, to bude asi můj rekordní epordní.
Bolí mě záda, to mě poser na svý záda. Jdu-nejdu spát. Spát plus spát rovná se dvakrát jít spát.
*chvíli si se sebou popřemýšlí*
3.13
Když si sami sobě sáhnete do svědomí, myslíte, že vaše myšlenky jsou zcela na místě?!?!
Protože moje namístě nejsou určitě, nemůžu je zastihnout.
Ni vííím, jik ti pi mi ci! NI VÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍM.
:D:D
3.15.
Hah, v 3.15 zemřeš, tak kde jsi ty zemřeš, jsu tady, tak ahoj.
A lalalala long. Táhle song.
*jde si to po sobě přečíst a žádný faceplam, ten by trval moc dlouho*
Mám ráda rep, je pro mě víc než Džony Dep.
Džony, depku mám. To mi připomnělo, že strýc mi občas říká Džony, to jen malý vzkaz pro tebe, Džony, dep- no.
Ale, Džony, tyhle rýmy fakt jdou mi.
Jé, už slyším zpívat venku ptáčky. . . je jaro. Je ráno. Je jaro, nerostou mi prsa, nikdo se mnou nechce trsat, trsat, trsat. A co? Trsat.
Jo, jedna věc. Můj učitel se znal s Krylem. Můj učtel na kytaru se znal s Krylem. S Karlem se znal můj učitel na hru na kytaru. Na hru na kytaru. hru na kytaru, na kytaru, kytaru, taru, rurururuuuuu... . ... . ... . .. .
- :-D
Paráda. Přeusnu své lože o pokoj. Přeusnu, jasně.
3.33!!!! Jsem jako Muk, ten taky málo spal! :D:D:D *začne kvli sobě brečet*
Má tu někdo rád nugát?
Nugát, říkám, nůůůgáááát! Né nůůůůůů láááá.
Ale jo, teprve nyní jsem spokojena. Dosáhla jsem té kvality, které jsem chtěla.
Půjdu se přepravit do pyžama. Pižmo! Víte, byla jsem v divadle a tam na nás během představení vystrkávali zadky.
A jeden týpek měl dlouhý proslov a tak si tak mlel a prý "A neřvi kurva já to umím!" :D:D:D:D chvíli zas povídal, pak se trochu zarazil a řekl: "Teď mluv."
:D:D přímo na jevišti prostě, kde prostě :DD:D Ale to bylo představení, kde měli monology a dia/trialogy ti/ypu "Přijel jsem přímo z Dox, vezu nějaký ten koks." :D
A jak se máte?
Takže ještě jednou to prostě zvopakuju, že se mi to, JO, to se mi líbí.
Délka a množství a hloubka předpokládané výšky se prostě vyvedla. *?*
Jdu činit užitečnější věci. Jako třeba mačkat si jebáky. :-D :-D
Jako, nepřekovala jsem se, ale . . . je to krůček k dalšímu potůčku. Potok si taky přece pořád plyne, dokud neuschne.
Pramen.
Vlasů.
Za.
Těchle.
Hezkých.
Časů.
A.
Vlasů.
*ještěže dneska nemusí vstávat :-D, to ale kuuuurva jo*
Dont du it. Ajm nat vvvry, ajm hepi! Jsem hepi a co ty?
Víte co, já ten článek tady nechám a pak ho smažu, logika. :D Proč? Protože . . . teď nejsem zcela ve stavu, kdy mohu posoudit, zda . . . :D nevím
velky usmev jdu se naspat cuz
^__^ .... to je totiž přesně to, co na těch tvejch článkách (a na tobě? na tobě možná i něco víc, kdo ví a kdo neví) nejvíc miluju .... ♥*víc už se sebe nevypraví*
OdpovědětVymazat