Analýza

Je tu pár věcí, který si potřebuji ujasnit a blog byl vždy ten největší tahoun, který mě posunul (nemyslím úroveň), protože se slova ukázala a neskrývala se blah.

Je tu věc, která mě dělá silnou, ale nemyslím si, že by příčinou měla být zrovna uvolněná emoce, která se držela jako klíště a hnisala dlouho.

Nebudu komentovat, jestli už je pryč, protože Míša je zkrátka hloupá, ale dost chytrá na to, aby mě s sebou vzala.
Asi to bylo samotné "uvolnění".

Ano, slova byla odjakživa zbraní, ale musím proto vše napsat slovo sebevědomí.

Sebevědomí. Jsem za to, že pravdu mám vždy já, jelikož je to můj pohled.
Teda ne tak pravda, záleží spíš na tom, že u okolí nezáleží na tom, co si oni myslí. Mě jen zajímalo, jak oni na mě reagují.
A to je klíčový.

Víte, pokaždé přijde někdo, kdo i neúmyslně zpochybní jen semínko malinké pravdy v mé hlavě a sebevědomí se zboří, zamete a zapomene. Zapomene.

Už bylo na čase trochu vyvětrat a vymést ten bordel. Nikdo mi teď prostě nemůže vyvrátit nic, co drží to sebevědomí.
Čím dýl jsem se totiž zabývala zbytečnostmi, tím dýl se to ve mě hromadilo.
Jasně, někdy jindy se můžu nechat rozpustit nějakým pocitem, ale s ním zmizí všechno a nebo naopak zůstane nějaká myš, díky ní pak určím postavení.

Pochybnosti. Budou tu i zbraně "nepřipadáš si ale pak víc samotná?" "a co když pak někoho pustíš a ta tvoje hráz se prolomí?"
Blbost!!! Tady není žádná hráz, to je další taktika. Tohle si teď někdo vymyslel, někdo neviditelný zas. Je tu tolik háčků, jen se hloupě chytit.
A tady je třeba dávat pozor, protože tady jsem vždy nechala plachty volné.

Získat sebevědomí, věc první.
Vyvětrat, věc druhá.
Dokončit to a rozplynout ty nejmenší.

A pak jen zjistit, kdo mi do hlavy vložil tyhle vzorce analyzování.

Já si totiž mohu poupravovat věci tak, aby mi nikdo nic nemohl našeptávat.
Ovšem to znamená "být přítelem nepříteli"

Takže můj cíl byl zbavit se těch pocitů, to ano. Tím jsem skončila pokaždé. Pak tam bylo prostě ještě něco, čemuž jsem nedávala pozornost a tím, že jim teď pozornost dávám, jim nahrávám do karet.
Výhodou je, že i sobě tak nahrávám do karet.

Osel řekl, že čím víc půjdete do sebe, tím jemnější a nenápadnější budou útoky ve smyslu, že ten oceán extáze se bude rozšiřovat.
To je ono, já jsem pro to vždycky couvla, ale zdá se, že špatným směrem a sama vím, do čeho všeho jsem šlápla.

Ale víte co, mě psaní a přemýšlení dlouho stejně nebaví, protože to pak postrádá smysl a tu debilní duši výtvoru, a když Míša moc myslí, musí se celá stejně pak popřít, aby někde neuvízla, takže blah blah blah Jashin to má ve svých packách :D