Kath a její sny

Začlo to asi tak že sme a Anďou přespávali v naší soběsucké staré zastávce,která byla někde uplně jinde.. prostě sem to tam neznala a bylo to tam divný.
Měli sme se dobře, jídlo,pití,hudba bavili sme se. Ale potom přišla ta horší věc, Anďa mi řekla že je vážně nemocná a že už takhle dál trpět nemuže. Z batohu vytáhla brokovnici a že ať ju střelim.. samozřejmě že já sem to za žádnou cenu nechtěla udělat,ale když sem tu brokovnici tak držela v ruce a mířila na ni,se zrovna něco mihlo kolem a v dálce, no nebylo to zase tak daleko, něco zakřičelo.. ale strašně.. no a já sem se tak lekla že sem nechtěně stáhla spoušť .....
Andi sem se trefila přímo do srdce (což je ironie protože když sem běhala braňáky tak sem se ve střelbě netrefila snad ani do kraje terče..ale ve snu je možný všechno žejo)
No ale ona nic.. prostě dál.. žila. Což nás obě zarazilo,to je jasný
Ale pak přišlo něco,co nás zarazilo ještě víc.. Anďa se opřela o zeď a prostě tou zdí propadla. A uvnitř zastávky sedělo jen bezvládné zakrvácené tělo. Takže se ukázalo že živá rozhodně nebyla ale to tělo zakrýval její duch. V ten moment když sem zjistila že je mrtvá, když tam bylo to tělo ..sem se skácela na zem a rozberečla sem se..
Pak ke mně radostně přiběhl duch Andi a prý "Co to děláš? Vždyť se to povedlo,už mně nic nebolí!" no ona byla šťastná.
Nojo ale co teď.. co s tělem, jak se to všichni dozví, 18 mi už bylo.. za to dostanu několik let zavřená.. blabla
"Tak mě někde zakopej" řekla s klidem Anďa .. nojo pročby ne vlastně žejo
nedaleko byl les,tak sem vzala tělo, vyhloubila velikánskou a hlubokou díru a tělo tam položila,zakopala a šli sme z tama rychlým krokem pryč.

---

A teď ta druhá věc.. musela sem to jit oznámit jejím rodičům.. fajn, šli sme k Andiné mamce a babičce,kteří už nebydleli v Kroměřížu ale někde na samotě uprostřed lesa v takové malé dřevěné chatce o jedné místnosti. Než sem stačila zaklepat Anďa se zaradovala když uviděla přede dveřmi pověšený takový velký modrý kabát,který byl trochu od blata. Divila sem se proč je tak šťastná, no údiv sem neměla na dlouho. Zaklepala sem a otevřel mi takový vyšší hnědovlasý sympatický kluk. Řikam "ahoj, ty si kdo?" a on na to "já sem Andin přítel" (nutno podotknout že Andinýho ducha sem viděla jen já,nikdo jiný) Už je jasný čí ten kabát byl že.. Tak sem se na Anďu tak podivala prostě no a.. ten momen byl celkem epic
Takže, zeptala sem se toho kluka jestli mužu jit dál, že potřebuju všem něco říct, Tak se zeptal Andiné mamy jestli mě muže pozvat dál a ona že ne, zkrz škvíru mezi dveřmi sme s Anďou viděli jak tam hrajou karty ještě s nějakýma týpkama,zdálo se že o prachy.
Fajn když nemužu tak nemužu .."No a kde máš Andrejku?" optal se mě kluk .. tahle situace byla tak těžká, vubec sem nevěděla jak to říct.. tak sem ho objala a s brekem sem mu pošeptala: "Anďa je mrtvá" ..on na to nic neříkal,dlouho mě držel a brečel.. Přemýšlela sem jestli mu nemám po Andi něco vzkázat ale..vypadala bych jak blázen takže sem to nechala tak.
Potom už do mě Anďa ryla ať deme rači dál, tak sme šli. šli sme z toho lesa po silnici, už ani nevim kam. Bylo mi strašně jit vedle ducha svojí nejlepší kamarádky, zase se mi chtělo brečet, a kdy sem si představila,že za to všechno mužu já ..měla sem chuť se za trest taky zabit
Ale ona pořád že jí to nevadí,že je takhle spokojená. Nojo ona byla,ale co já žejo.. žačala sem přemýšlet .. "Ale kdo se mnou nastoupí do třeťáku? s kým budu sedět v lavici? S kým tam budu,až budeme dělat zkoušky?! ..sakra s kým se budu bavit?" uvědomila sem si že sem na světě zustala sama .. pak sem si nahlas pomyslela "ale co já,ale tys měla slibnou budoucnost, Co osmnáctiny? Co konzervatoř? Potom všechny ty dospělácký starosti, děti, zestárnutí.."
Ale ji prostě NIC netrápilo ..ona byla tak strašně vyvážená, to sem jí i trochu záviděla..
No a tady se dostáváme k bodu, který mi nějak vypadl T_T
Ale dál si to zase pamatuju takže:3 ..už byla škola ..myslím že jeden z prvních dnů.. byli sme na praxi a kupodivu sme měli naši mistrovou Kučovou, která už měla být snad v 7 nebo 8 měsíci, ale nebyla, v duchu sem si řikala jak by byla Anďa ráda.. ale to už tam prostě nebyla ..myslim že našla svoje dveře, že sme je našli, ale stalo se to v tom bodu o trochu výš,kterej si nepamatuju, takže sem byla už fakt sama,i bez jejího ducha
No, mistrová zapisovala absenci a ptala se mě kde Anďa je .. jakože .. zarazilo mě že to nikdo z rodiny třeba neoznámil nebo tak.. no tak mi vyhrkli slzy a povidam "Anďa už asi nepřijde"
A všichni se mě ptali jestli jako přešla na jinou školu nebo co .. jeden přes druhýho.. tak sem zařvala že umřela ..všichni stichly..
Najednou se mě i na fb začli všichni vyptávat jak se má Anďa .. na ulici se mě každej ptal.. nikdo o tom co se stalo nevěděl, byla sem z toho už zničená
Později sem přišla na to, že nikdo z té její rodinky se nechtěl ani podílet na pohřbu.. ona ho ještě ani neměla .. tak sem se rozhodla spojit se s tim jejím přitelem a uspořádali sme menší ale krásný pohřeb, Anďa mi už před tim než našla své dveře řekla že by tam chtěla mít hodně květin a na pomníku nějaký šperk (což mě zrovna od ní překvapilo)
Taky si pamatuju jak sem jí sepisovala písničky na ten pohřeb.. vim že tam byl Sleeper,Blackout ..á pamatovala sem si víc,i jak to tam hrálo,ale bohužel :/
A timhle to tak nějak končilo no myslim že když sem se probouzela tak mi hrál v hlavě ten Blackout.
Ale ten pocit když sem se vzbudila! Byla sem strašně ráda že to byl jenom sen, tak moc ráda .. No a honem sem běžela pro noťas a napsala sem si to, a teď sem tady a pišu to;) a mám strašnou radost že to byl jenom sen, protože ono už se to někdy jako sen nezdálo
Každopádně sen to byl dost emoční, prostě sem před Anďou projevila tolik emocí..tolik pocitů, ve skutečnosti bych to asi neudělala
Takže to mělo svoje klady i zápory .. no i když .. kladů bych tam moc nenašla, spíš jak sem řikala, v tom probuzení ^^
Jo a btw - Tělo se nikdy nenašlo ;D..

PS. Je to naše rebelka prostě, ta Kačka :D... nikdá bych si nepomyslela, že bych mohla zažít v takové realitě smrt, ještě si číst, jak by to vypadalo ze strany nejlepší kamarádky, že by ji to tak zasáhlo a že mamka by hrála karty o peníze.
It's just fakin krejzi, et ól.