Ukolébavky

Brodím se nocí s hudebním nástrojem a

nechávám za sebou vše odplout

všechny ostatní nicneříkající

šediny, fleky a černé čáry

Vepředu je jedna stará paní, sedím kousek od ní, ale

nemá radost,

položím uke vedle sebe na sedátko a

usmívající se, ale unavená

naslouchám

Vynořila se temnota přede mnou

a taky jsem se usmála na ni

inkoustové oči

ostrý odlesk.

Ale když jsem se pak otočila

zády k temnotě

Stály tam

nemohla jsem zaostřit zrak,

ačkoliv mám zrak lepší než kdokoliv,

postavy se rozostřovali.

Stály tam, víte, neměla jsem už tolik času a ony

mne spoutaly do extáze.

Dokázali, že to jde.

Otočila jsem se zpět, a pomohlo to.

Otáčela jsem se dokola a slyšela jsem je všude

Tak hladová a opilá duše,

zásobujíc si do tašky inteligence.

Zrychlovali.

Pozdrav, lehký polibek na čelo

a

KONEC

Propadla jsem se ještě hlouběji

hořela jsem poblíž nitroglycerinu

snažila jsem se

jen potichu,

zevnitř.

Bohužel

zvítězila

sem

Přestaň se tvářit nevinně.

Nejtišší ukolébavky, astrální bludičky.

Jeden kloub navíc, v článku.

Nádech a jeden výdech navíc.

Stále, ještě

ještě dýchám

žiju

za nesmyslných konfrontací

*musim dodat, že se tohle čtení hodí ke každý song, jak k Infinity, tak k Running*