pondělí 29. prosince 2014

Menší, spíš to úpllinkanlintě nejmenší AC

Ví tady vůbec někdo, jak nedoceněné jsou kočky? Ví tady vůbec někdo, jak není snadné soužití s myší v jednom pokoji v jedné posteli? :( Ano, já to teda vím. *MINDFUCK*
Nuže, už je to zhruba třetí den, kdy jsem já ta, která usne v šest hodin ráno a myška ta, která ... v pohodě zastane i práci poltergeistů. Kdejaké šustění je prostě mega zesílené v noci a hodněkrát jsem se lekla.
Tak se na druhý den pokaždé vzbudím ve dvě hodiny, prošvihnu pohádku a myška zcela pravidelně obejde mystičku s načervenalým jedem *na myši*, vyleze si na kufřík, a nevinně si mě po té prohlíží :( Taková malá zvěř a tak zrádná, tak škodolibá.
Jenže od jisté doby, kdy vím, že je karma nejen preventivní, nedělám tolik, kolik bych mohla udělat. (například vzít kočku a zavřít ji tam, jistěže, mezi všechno to cukroví, které bábina uloží zrovna v tom pokoji xD) Nene. Myšky už dávno nejsou na cukroví. Kdepak, to je jen ze starých řad, komunistický myšaři.
Tatiana Plakhova
Ale abych si nezačla trochu vymýšlet a držela se tématu, které zabere jen pár řádků, tak ^_^""
nějak zase ráno usnu víc, než by kdo očekával v místnosti plné hnusárenských nápadů na udržení člověka v bdělosti.
A do té doby než přišlo známé brnění po celém těle, to docela bylo slastné spinkání. Ale když přišlo, nemohla jsem si odpustit "tohle mi fakt scházelo." Tak jsem už automaticky "zatnula", což mě hodilo ještě víííc, no výýýborně. Noa tak mě napadlo, že místo tohodle, půjdu ven. Začala jsem technikou, kdy s astrálním tělem hýbete ze strany na stranu, jako kyvadlo, čímž dostanete větší šanci. No ale... jak jsem minule popisovala tohle "před" jako příjemné brnění po celém těle, tak tentokrát to budu popisovat jako... 10x víc příjemnější á no prostě nahradí to kdejaké masáže, to jo. Mustááááááž. To je tak příjemné ;_;, ale pokud můžete, tak vyzkoušet by se to mělo, a tak jsem vylítla ven.. a... letíííím ^^ opět letím, sice zase do velkého černého neznáma, ale je to pořád stejně příjemné... Vedle mě začal znít takový hluboký hlas... přirovnala bych ho k drákulovýmu a začal mi drmolit: "Jááá tady mám takové pírko j-" ... a jsem zpátky v těle.
Jo. Začala jsem se moc soustředit na slova a moc přemýšlet.
Po dalších pokusech, jako třeba napnutí mozku ^^" jsemmm selhala a to je vše.
Teď už se jen mohu ptát, kdo to sakra byl a co to sakra mlel za sračky. xD
Jestli ta myš nakonec nebyl myšák a netrollil mě aj v astrálu.
Né, to asi né. Na tom kufru vypadala moc žensky. xD...
Oukej. Takžéééééééé.
Takové zážitky se mi začínají ustalovat na půlroční. Ale že bych si počkala zas za další půlrok, to néé, posvítím si na to dřív.
Páč to stojí za to.

P.S. toho obrázku je opět autor Tatiana Plakhova a jelikož na jejim webu uvedli, že se o nich musím zmínit, a já se bojím policie, tak se o nich sakra zmiňuju. xD

2 komentáře:

  1. Tu myšku co ti tohle zpusobuje bych chtěla potkat x))) :D

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Mile vypadat může, ale to je tak všechno. Přinejlepším má hodně zvrácený smysl pro humor o__o

    OdpovědětVymazat

Nějaké trvání

Když tak to století čekala zjistila, že nemůže žít bez dechu *prudký dech* jenž se skládá a skládá, podobně jako střípky z rozbitého hrnku a...

Archiv blogu