Deníček dvacátýho třetího =D

Řekněme, že jsem to psala po plynutí víceméně v nevědomosti (dočasné) .. nebo já už nevím jak jinak to napsat, každopádně "předtím" jsem nebyla v té chvíli tak spokojená, jako jsem v téhle chvíli :D:

Tak jsem tak přemýšlela o vysokých vibracích a o těch pomalých, "hustých" .. a o tom, že mne také vlastně provází anděl.. že se to neděje jen těm z netu =) nebo jen těm z pohádky, co? =D A když jsem musela dopsat ten článek "sníme realitu?" (který už není zas tak aktuální - znáte to, věci se mění :D) a psala jsem tam o tom, jak je doba  a uspěchaná.. oproti třeba roku 2009.. no nenbí nejlepší dívat se na minulost, ale jak chcete jinak zhodnotit, porovnat situaci a přimět ji k obrazu svému, když nemáte s čím porovnávat? =D Ona by stačila i tahle chvíle a vlastně i stačí.. obrátila jsem věci, které mě "trápily" na obraz svůj.. :D a snad poprvé jsem ucítila takový ten svobodný pocit o své pravdě - ve škole: "musíte se zvdělávat, učit se na přijímačky, neboť za prachy ani kuře nehrabe" do nás tlučou.. Nestačí jen ten přítomný tranz? Nestačí jen sedět a koukat, jak ten svět krásně běží a je přítomný? :D :D (hele teď záleží na definici té přítomnosti). Když se odpoutáte od té futuroúchylky a řeknete si, že ono je to vlastně jedno, protože  teď je teď? :) Když někdo bude říkat, že budoucnost je velice důležitá, tak to i skutečně bude.. ale když si je člověk jistý a sebejistý (v mém případě) sedí ve škole a je v blaženém stavu - dělá si co chce :D a k tomu neodsuzuje se za to a řekne: "Na tom nezáleží." tak je to prostě... převratná věc =DD.

Budoucnost je možná důležitá, ale jenom v budoucnosti =) a není co řešit, buddoucnosti člověk totiž nedosáhne, protože ta "budoucnost" se rozpustí v přítomnost a co potom? =) Potom nic..

Co třeba proměnit další "špatnou" věc, (i když ono to není ani špatné ani dobré :D :D)?

Mysl - jednou jsem četla od někoho větu, jak je myslet úžasný dar.. pěkně to tam vyjádřil, že jsem se nad tím musela pozastavit. No jó, myslet je úžasné, když  neovládá mysl vás.. 

ale co třeba zapojit mysl a srdce, lépe řečeno, když necháte srdce, aby ovládalo myšlenky? 

V tomhle případě je o něčem přemýšlet úžasné.. A co teprv intuice =D  když někdo prostě ví a nepotřebuje k tomu žádná odůvodnění. 

být ale pořád v tranzu a vědět, je poněkud... moc fascinující? :D :D a proto máme mysl :D.

představte si, když nějaký člověk by neustále byl v tranzu a věděl  a najednou by začal přemýšlet :D potřeboval by ke všemu odůvodnění ... prostě velký bum :D pro něj by to bylo asi velice zábavné .. ale ostatně, to se děje snad každému člověku při narození, při zrození formy. 

Záleží pak na tom, o čem bude přemýšlet >:D

24.října 2010

23.27.07

v nedělu =D

(zdá se mi to, nebo mám čím dál víc kratší články? =D)

Z aktuální doby :D: prošla jsem nejspíš nějakou změnou :D protože mi začíná být jedno, že dostanu poznámku z matiky a k tomu pak se z toho nestresuji, protože vím, že je to nepodstatné :D ale tohle budu ještě muset vypracovat. "BUDU MUSET" - to jsem kápla do černého :D

Ale prostě mi dny připadají světlejší a připadá mi, že je dost času :D ale podívejte se na článek níž, tam říkám úplně něco jiného :D ale to bylo tím, že jsem pořád něco očekávala :D a teď si připadám, jako bych už byla v tom proudu :D a věřím, že za chvíli budu používat smajlíky doslova místo nabodeníčka. 

Mimochodem, když už řešíme tu přítomnost, nevím, zda si mám přát na na narozky ukulele (strunný malý nástroj) či knihu Moc přítomného okamžiku o_O  protože na jednu stranu bych chtěla  vědět přesněji, jak to všechno vlastně funguje, ale teď jsem dostatečně "naplněna" :D 

a ukulele - kráááásný zvuk.. a dokonce se mi o tom zdálo, jak na to hraji, takže vím, jaký je to pocit.. a vlastně nic převratného to není :D.. ale teď to uke nemám :D  a až to budu mít a budu na to hrát, to těšení se se vytratí a já zjistím, že to vlastně nijak nezmění mou podstatu úroveň či cokoliv jiného.. to záleží ale na mě, jak s tím prožitkem naložím :D :D máma říkala že si mám vybrat... uke za tisícovku... ale důležité je - potřebuji opravdu to ukulele? Potřebuji tu knihu? (abych se připravila na něco, ale není na co se připravit, poněvadž to něco už probíhá?) Chápete ne? :D 

No strašné dilema, ale odpověď mám koneckonců pod nosem :D 

Mimochodem, dnes učitel zase perlil :D :D 

Učitel naráží na nanotechnologii: "Nanotechnologie. Představte si budovu, kde se zabývají nanotechnologií, kde proudí zdroj, a vy ho nevidíte." :D :D 

Učitel: "Je 'ne' zájmeno, že?" 

Žák: "Ne, to je částice."

*tak to tam celá třída i s učitelem začala řešit :D :D*

Žák: "Podstatné jméno."

Učitel: "Jak chceš skloňovat ne?"

Já: "1.pád kdo co? Ne. 2.pád bez koho čeho - bez ne.. 3.pád ke komu k čemu - k ne."

Pak po mnoha návrhů to učitel utnul větou: "Prostě je to zájmeno."

Já: "Ale zájmena jsou přivlastňovací a pod.."

Učitel: "No vždyť přivlastňovací, když se zeptáš: Je to tvoje? Ano. Přivlastňovací. Je to tvoje? Ne. Tak to je odvlastňovací" :D :D  

To jsou někdy hlody hozené jen tak do větru :D 

čááástice :DD nebo prej citoslovce - ne, protože ne nemá náboj :D 

No nic. 

ps. omg zrovna teď máma chce řešit školu (budoucnost) =D proč zrovna teď, v tomhle blaženém stavu?! :D