Vždyť my jsme zapomněli na snění :) No, řekněte mi, co to je? Dnes se každý snaží buď řídit se podle některých faktů, nebo prostě říká úplné nepodstatné né-smysly.
A to hravé cosi mezi tím nic. A ono by to tolik potěšilo, uvolnilo. Prostě je všude takové napětí, taková napnutá struna, na kterou když zahrajete, rozduní se buď falešně, neboo.. fešně :D
Možná to tak vidím jen já - you know :D (to používají hodně angličané etc., jsem si všimla :DD)
Ale šak.. je jasné proč tomu tak je. Napjatá doba, bláblá. Jde tu o holý zadek. A mluví se tu o tom samém - jak o zdokonalováním sebe sama, tak odolnosti vůči tomu programu o_O
Já to cítím i v normální aktivitě.. jé teď odpočívám, na zítra si ještě musím připravit referát o tom Janáčkovi... a co ta čeština a úkol do fyziky bude katastrofa.. kromě toho vztahy ve třídě nejsou nic moc.. no co si budeme vyprávět.
Nedávno nám řekla ředitelka jednu větu.. "myslíte si, že budete mít před sebou zlato a jen tak hrábnete?" (nebo něco v tom smyslu)
Too je... velice... převratné? :D
Hele no nic, já musím, neboť máma zítra brzy vstává do práce. Ale zkuste o tom popřemýšlet.. já sem možná zítra ještě něco dodám ale to jsou sliby a sliby jsou věčně neaktuální :D
Žádné komentáře:
Okomentovat