sobota 6. listopadu 2010

Báječný západ Slunce..

:D Vážení, připravte se na menší várku.

Datum a čas jsem bohužel zapomněla vypnout.
K tomuhle se dá dodat jen toto:
Accept: The king



A toto:
Accept: Breaking up again

Jsou takové možná neutrální, melancholické šedé, si je pouštím pořád dokola. Mám rozečtený tenhle článek a něco podobného se stalo i mně, akorát s tím, že jsem to nedotáhla dokonce. Pracovala jsem v posledních dnech na "síle přítomnosti" (či jak to nazvat) a jakmile jsem odkryla všechny iluze, nepotřebovala jsem je. A cítila jsem se prázdná, jako bych ztratila něco, čeho jsem se dlouho držela a na čem jsem se "živila" a co mě udržovalo v přesvědčení, že to je skutečné a že to mě uchrání. A najednou mi došlo, že já vlastně nic nemám. Že se nemám čeho chytnout. Protože jsem se té iluze zbavila. Pak mě napadlo, že je to právě ta iluze a tak jsem si to chtěla přebrat na něco dobrého, protože bych to mohla odsoudit prostě na prázdnotu, což znamená, že bych zase něco chtěla.. no to už je trochu zamotané, ale pointa v tom snad je. Ale nedošla jsem tak daleko jako právě ten v tom článku, myslím, že Osho?
Ale musím říct, že v ten moment jsem se zarazila. Později jsem to ale neřešila, protože jsem se šla něčím zase zabavit, abych nemusela přemýšlet o té "prázdnotě".
1

Tohle je paráda - vypadá to, jako by bylo Slunce takhle velké a takhle blízko.
4

A jak to vypadalo dnes?
10

A jak to vypadalo v dubnu? :D
.
A jak 21.10? (takhle vyfoceno to je, protože jsem tam chtěla mít i ten mrak :D)
.
Vcelku rozdíl, co? :D

Žádné komentáře:

Okomentovat

Nějaké trvání

Když tak to století čekala zjistila, že nemůže žít bez dechu *prudký dech* jenž se skládá a skládá, podobně jako střípky z rozbitého hrnku a...

Archiv blogu