úterý 2. listopadu 2010

Normálně jen 7 řádků! kordRe

JUCHŮŮŮ! Ode dneška jsem doma a mám Moc přítomného okamžiku. Jaké štěstí, že tu knihu měli v nejbližším knihkupectví.  To je pěkný dar k narozeninám (dnes 2.11 na dušičky). Prostor, klid a čas ke čtení a rozpomínání se. Šak jsem četla už i v nemocnici v čekárně a jenom jsem se tam blbě pochechtávala, protože to jinak nešlo =D 
A můžu se aspoň soustředit i na vnitřní léčbu té nemoci. 
A k tomu díky té nemoci jsem konečně viděla večer ten mámin úkaz na nebesích o_o.
Jinak nic nového =D 

(btw. tohle se nepočítá jako řádky, ja? :D Mi to jinak nevyjde :D :D) Ale Linkini se předvedli, ten jejich zpěvák (nevím jméno) konečně pěkně zpívá. Ne, že by nezpíval, ale tady jeho barva atd. vynikla. Tak mě to chytlo v rádiu :D

Žádné komentáře:

Okomentovat

Nějaké trvání

Když tak to století čekala zjistila, že nemůže žít bez dechu *prudký dech* jenž se skládá a skládá, podobně jako střípky z rozbitého hrnku a...

Archiv blogu