Mimoto, že jsem zase zkoumala barvu aury (pouze barvu), která šla v tu nečekanou chvíli dobře vidět (barva byla světle modrá až tyrkysová (což je blbost já si takou barvu nezaslužím :D) a zkoušela jsem ji i víckrát, bo mám guláš v těch náladách a pravou barvou aury o.O) jsem po dlouhé době zašla do knihovny (ztratila se průkazka).
I stalo se, že ještě předtím jsme v hudebce, poslední hodině, rozdávali si a určovali nové poselství - to jest, prezentace na plátně o zpěvákovi nejspíš z posledních padesátých let (dnešní mladí se neberou, takže ne, Kluse jsem si nevybrala a jenom z ČR, takže ne, Muse jsem si taky nevybrala :D). Přemýšlela jsem, přemýšlela a - co třeba Nohavica? Později, když jsem se bála, že mi ho někdo vyfoukne jsem si ho prostě vzala no. Ale připadal mi takový složitej. Ale to je tím, že jeho už víceméně znám.
Poté jsem prchala do knihovny na povinnou četbu (kamarádka strašila s tím, že se odevzdává zítra x_X ale bylo by se odevzdávalo, ale ředitelka zítra je pryč).
V druhé sekci nám (dalším třem a mně) paní knihovnice už vybírá a co nevidim. Tlustá kniha jak hrom s Jarkem Nohavicou a jeho portrétem! O_O Název knihy myslím - hledání Jarka Nohavici
No že to nejni paráda? :D
Ale to ešče nejni všecko.
Čtu.
Dočetla jsem padesátou stránku.. a abych se uklidnila, sáhla jsem po knize, kterou mi knihovnice vrazila do rukou. A co nevidim. Slezské písně! Jan Bezruč. Povinná četba. Panebože ja se picnu :D To je zrovna ten, o kterém jsem v předchozí knize četla, že Jarek mu stál v pěti letech na pohřbě, což byl jeho první hluboký prožitek, a kterého později obdivoval. A ten, od kterého znám nazpívanou báseň z dřívějška(teda zhudebnil ho právě Jarek :DD), právě tu Kdo na moje místo z filmu Rok s ďáblem (nemusím podotýkat, že ve Slezských písní ta báseň samozřejmě byla).
Takže totální haluz, děkuji Ti Jarku, že mi tak pěkně nahráváš :D
Možná se v tom nejeví nic zvláštního, ale takové ironie mě hodně baví :D
Tady máte ten Váš oddělený svět cizoty. =D Né nic.
P.S. a když už jsme u těch náhod tak další perlička: ptala se mě máma co má zítra vařit. Tak já přemýšlím, přemýšlím, čumím na sporák, co třeba rajskou? No proč bych to neřekla tak řeknu a máma na mě čumí a pak řekne: přesně to jsem chtěla říct. Přemýšlela jsem o tom, ale nevěděla jsem jestli to budeš chtít.. hah :D :D Tak si říkám, Josef, čím o je? :D
Žádné komentáře:
Okomentovat