Nevědomost je sladká, jako cukr.

Úvodem:
Chuť na krátké výstižné věty. Užijte si to.

O nevědomosti a vědomosti: 

Nevědomost je sladká, jako cukr.* 

nebo snad..

Nevědomost není sladká, jenom ten krok z nevědomí k vědomosti, čili bod prohlédnutí svých iluzí, je krapet oříšek. 

Není to jako když posloucháš muziku. Je to tak, že ty tu muziku vytváříš.

Ty jsi tou muzikou.

O zodpovědnosti:

Moc dobře vím, že se vychovávám sama. Že názor na okolí si vytvářím sama. A tak to dopadlo.

ProBoha, tak zařiď si už ten svůj život!

Rozhovory:

"Kam spěcháš?"
"Ále, život mi utekl, tak se ho snažím dohnat."

"Je mi zima."  "Teplo tě zahřeje, až se staneš teplem." (vše se děje v mozku, co?) 

Ztotožnění: "Já."  

"Kdo?"
"Ona, ta mysl.."

"Si myslim!"

Uvědomění:

O vše se postará bolest, když nepochopíš, to je v pořádku.. 

Teď se na Zemi děje tolik, tolik neuvěřitelných věcí a já... já jsem jejich součástí! Jsme v proudu!

Na závěr:

Jsem si jista, že tohle je ta nejlepší doba, kterou jsem si mohla, má duše, vybrat ke vtělení na Zemi. Konečně cítím jsoucnost :)) tyhle události... áách :)) přesně tenhle věk naprosto sedí.

Protože k tomuto uvědomění cítím Lásku, vím, že je to pravda.

*více o cukru v menu, aktuální odkazy.