Oh jeh, hledím na novou vylepšeninu článků a vypadá to pěkně, nově :D *thumbs up* (hlavně oceňuji ty odkazy a možnost zapnout v novém okně=D)
Jak to každý dělá? Hrajeme roli na životy. Koneckonců, proč bych se měla divit, když já taky přežívám. Jen mi dnes přišel život ohromující. Není to tím, že by se mi stal nějakej ohromující zážitek, je to právě naopak, čas, kdy se životu oddaluji.
Ne.
Spíš to bude zase má "ohromená" mysl. Každopádně.. čím to je, že zatímco se nazvaně "oddaluji" životu, čili neprodvádím to, čemu se říká žít, vždy se najde chvíle, kdy od toho, co děláte, chcete přejít k životu? To je lidská přirozenost.
Zajímavé ale je, že ačkoli je to naše přirozenost, nikdo není se životem spokojený. Jestli ano, musel si najít místo, kde by spokojený byl, což znamená, že spokojený taky nebyl. Proč o tom mluvím je právě ta nespokojenost. Nelíbí se mi ten pocit? Možnost je nenechat se ovládat emocemi. Jo, tak si řeknete, sakra, proč teda nezačneš žít, co? Lehká myšlenka narazí na zeď.
Každý se snaží utéct tomu jedinému pocitu. Má výmluva zní - ale já ji chci řešit. Vždyť jsem se naučila být v přítomnosti (neříkám, že to dělám pořád...), tak to teď dělám. Nebo ne, to je zase jak řešit náboženství.
A teď lidi, z čeho to vyplívá. Nebo ještě ne :D ještě jedna maličkost. Slepý Osel mi potvrdil zkušenost (konečně aspoň jednu! =D). Říkal, že věci jsou opravdu vážné. A že systém okolo vás (rozhlédněte se po pokoji o_O) ukazuje v podstatě to špatné. Ve zprávách se řeší politika, kriminalitika (o_O). Lidi se potom cítí, že se mají dobře, protože v televizi je tolik špinavosti. Ale ono to tak není.
Když jsem četla Moc přítomného okamžiku, cítila jsem se strašně, protože ostatní mi ukazovali jen to dobré. A já jsem se ptala proč. Sakra proč, když okolí má být vašim odrazem, když já se cítím mizerně a oni se smějí? S tím jsem si lámala hlavně ve třídě hlavu, i když teď pochybuji o tom, že naše třída by mohla být někdy... a jaká vlastně? Ono to ani nejde, ale to možná, možnomožná, někdy jindy (vsadím se, že bude o nich článek, někdy na konci šk. roku jako rozlučák).
Štve mě, že Slepý Osel píše (ne-pravdu, ale) skutečnost. To je to pravé slovo. Protože, jak chcete najít protiklad slova skutečnost? Neskutečnost. To není. Mám dojem, že to tak neplatí. Protože by to mohlo být takhle všude - neláska, nerealita.. no nevadí, tyhle slova existují, ale kdo chce stejně skutečnost? Možnost je, že skutečnost ani není (=D).
Ale ano lidi se trápí. I když to nevidím. Oni mají zdroj strachu. A snaží se od toho strachu uniknout - tím, že hledají světlé stránky, které by je uspokojili.
Jednou náš populární TOmíček (ve třídě, hlavně =D) mluvil o tom, že lidská bytost v sobě má hodně já, ale vybere si jen jednu, což je chyba, protože s těmi ostatními musí nechat spuštěný dialog. To je tak jasné, tak jednoduché, protože najednou se vlny v člověku uklidní a nastolí rovnováha.
Jednou jsem nahoře, jednou dole. Kdo nezří nějakou zkušenost, ale píše o ní, tak ten nikdy, nikdy nepochopí.
Aha, soucit. Vzpomněla jsem si na mistra (Obyčejná Nula, tojeco?), který vysvětlil, co je doopravdy soucit.
A zase se cítím po jeho přečtení mizerně a rozčiluje mě to, protože on píše jen to, co slyšet nechci ¬_¬.
Jednou jsem si říkala, že kdybych mu jednou napsala k čemu tohle všechno je? jak mám věřit tomu, když říkáš všechno obráceně?... vždyť to slyším z těch stran, které mě momelntálně obklopují. Řekl by, že to systém. Bwáááááá, ale jak mám vidět něco, co není? To je ten ďábel tak neviditelný? Jo, to už jsem řešila. Teda pardon, o tom jsem už přemýšlela. Tak si říkám. Proč ty zatracené iluze fungují jen na tak kratičkou dobu, to si ten Satan moc práci nedal. Na druhou stranu, se snažím být hodná - na druhou stranu, Boha =D. Ha, hááááááááááá! Tak jsem si jednou řekla, že bych mohla využívat obou stran, když o nich vím. To je omyl, protože jak jsem to tak zatím zkoušela, iluze jsou jen iluze, které se sami nedají oklamat... někým dalším.. vlastně je to další věc, nová věc, která mi vrtá hlavou. Co si představíte pod pojmem iluze?
Já například všechno, co mě trápí, to obviním za iluzi. Například jsem od víkendu zešílela - začala jsem se dívat na sérii Upíří deníky. Chytlo mě to. Jsem v iluzi =D. A tak vlastně, když se to tak vezme, tak každá iluze je v podstatě úplně stejná, má stený zdroj, akorát má pokaždé jiný kabát, jiné oblečení. Ale - je to iluze - proto to někoho může štvát. Hele, neříkám, že to štve každého, to opravdu nevím, protože každý nepřemýšlí jako já samosebou =D, takže každý tyhle věci nemusí definovat takhle... spíš jde o to, že tohle každý neřeší =D ale já jo, takže se k tomu vraťme =D no a co se skrývá za řešení..
Mistr to vlastně nastražil velice dobře. Povídá to, co povídá, což je úplný opak toho, co slyším ze všech stran (jak e školy, tak i té esoterické atd.) mě pokouší a přitom o sobě povídá, že je člověk na sociálce. To je ale velké pokušení - uvěřit tomu. Ono ale nezáleží ani tak uvěřit tomu, - pokud se přes to přenesete, jako o tom popřemýšlet. Já si ale neumím udělat další úhly, proto vždycky takhle skončí článek. Možná mě napadne, že tohle pro každého neplatí, ale dál se tím nezabývám, poněvadž jsem velký idealista... haha... mysl =D myslíte, že mysl je idealista?
Když se to tak vezme, je to jen pojem.
Fáááááááááááááááááááááááááááááájn, takže neřešit nic, vůbec nic, vypnout!
Navíc jsem se dozvěděla, že neumím odpočívat, což je pravda, neumím přemluvit čas k tomu. ..
- něco jako článek článku =D-
A víte proč? Protože já jsem MYSL. (tohle je ta největší "pravda", co koho kdy napadla, ale definujte mi pravdu, prosím =D) Myšlenky nejsou myšlenky, jen převlečený pocit.
-konec =D článku článku =D -
tady ta píseň mi připadá jako opravdová píseň, která je vzorem pro ostatní písně. Protože ta píseň mluví o něčem, ... prostě si myslím, že k TOMUHLE byly písně určené - aby sdělovali to, co lidem jen tak třeba hned nedojde... ale co, řeknete si, je to umělec, může si to vymyslet... .. jediná píseň, která u mě aktuálně vyvolá nějakou emoci, když ji zpívám.... neřešme, mysl moc zase myslí =D (a jsme tam, kde jsme byli =D sem to vravila =D)
Žádné komentáře:
Okomentovat