ťaf.ťaf.ťaf
Nastavuji tvář
v slunci zář
pokropím si vodou líce,
už nechci více.
Něco takhle normální
schovává si poznání.
A neukáže do té doby
co se Nic Vším zdobí.
Jenom vešel dveřmi
a pak řekl: věř mi.
Zaklepal dřív,
než oživ.
Zahodil smrti hůl
a prolomil se v půl.
A prasklá strunorůže,
v ní se na víc nezmůže.
Kdo jsi hmotný vězeň,
zabiješ uvnitř žízeň.
Tak konejší mnich,
jeden z mnohých
a jen v nich.
Aneb... raději poslouchejte tu písničku. . . . a nebo raději neposlouchejte, ani neposlouchejte, co máte poslouchat a raději nikam nechoďte, ani vás raději nikam nebudu posílat, protože Míša ví něco, co musí vědět jen ona.
To je dobré vědět ;)
OdpovědětVymazatVejít dveřmi
OdpovědětVymazata říct věř mi
to jsou
slova z cukru
melounového
a nejsou
ničím jiným
než touha otrokáře
nenasytnéhoRadši vcházet
tiše, asi
a jen špitnout
nevěř
mě
a věř
si
[2]:
OdpovědětVymazatOtrokář osvoboditel.
A když medituješ
med si kolem huby mažeš
vidíš toho pavouka
xD
jak si za tu dobu
v rohu
hlavu natlouká?