:)
Tak za prvé za druhé a za třetí a za čtvrté.
Jsem na dně.
Jsem na dně toho nespoutaného pocitu. Takový, který se nedá nazvat a kterému se nedá poručit. Takový, který stojí nad vámi. Třeba když se ztratíte v oblacích. Ztratili jste se už někdy?
Dobře, tak... Prostě.
Prostě sprostě nechápu. Založím si novou sektu, kde lidé budou jen nechápat. Samozřejmě, že každý něco nechápe, ale tohle bude prostě nechápavost všech nechápavostí a tím pádem i chápavost všech chápavostí.
"Já mám syna v druhé třídě, a ten valí, ten ti zahraje normálně španělskou..." zahraje, "... a valí no. To se člověk prostě jen.. diví."
"Taky, nad ním má kdo stát, nad ním stojí táta, jenže nad ní nikdo."
"Ona stojí sama nad sebou."
Jsem na dně dokonalosti. Ale ne dno jako dno, ale jako hloubka. Ale přece to není ta dokonalost, po které se jen touží.
A na vrcholu nedokonalosti. A i dole.
Jsem na ve středu lehkosti a vážnosti. A laskonka a pistáciová zmrzlina, a metro pod vlakem a stůl na podlaze. o__________o
Á jo. Prostě. Peru na to. Jdu si pustit koledy.
Pé.es. Kdyby se někdo ptal, tak jsem odletěla na obláčku někam.... do první třídy tyrkysových nebes, ano? A nebo na létajícím koberci... ( za chvíli se stejně vrátím na hřbětě oslím, nebo aspoň po jeho levého boku)
Ale to není nic, ale není to všechno.
Pé.es.ées. Já si nemůžu pomoct, ale musím k tomu něco říct: "Ona stojí sama nad sebou." ... o_o tohle někdo řekl jen tak.. a právěže to jen tak není jen tak, protože je to moc tak. Týjo. (biťiví Kačo nesměj se zas jo? --:D) Jinak je důležité říct, že to ani neřekl někdo ale Někdo. A možná to není ani důležité.
Enymór. Don von mejk ju kráj, enymór.
Zkrátka a dobře, už je mi to sice trapný, ale o_o Za dva dny brečet kvůli dvoum věcím/věcem, které se mi normálně dějí jednou za rok... nebo nedějí vůbec...
Bůůůhuhuhuhuůůůůůůůůůůůůůů. Kravičko.
Nebojte, už jdu. Spitovat svědomí s vědomím, že vědomé vědění ještě nezesvědomilo.
Péseesessesesák. Nejde tu o život. Celý moment jde jen o smrt. *cítí se osvíceně po té větě >:| ...dó prdele dubové*
Ztratili jste se už někdy?
OdpovědětVymazat- nóó, vlastněěě, uhmmm ... jsem ztracenej pořád a proto se nemusím hledat. Ha. x__XNejde tu o život. Celý moment jde jen o smrt.
- celej moment a i ten za ním aji ten před ním. Všechny momenty v jeden moment smrti ze života a života ze smrti. Protože kam to všechno jde? Tam i tam. Tam kam chceš i tam kam nechceš. A někdy to i běží. Hu hůůů ha hááá.Ona stojí sama nad sebou.
- Jo. Páč ona je ta největší i ta nejmenší, jakou kdy v životě potkala. Kdo to nechápe tak moc, že to chápe? Krá.A do tý sekty jdu. Nebo né, počkat. Dyť už v ní dávno jsi, ty panechytrejjakrádiokterýnejdeztlumit.