17.17
Kromě toho, že nečas sleduje
Kromě toho, že představivost opět ožívá a když říkám ožívá, tak ožívá, až je to k... starému režimu.
Kromě toho, že spánek se mísí s bdělostí
Kromě toho, že sny už se znova začínají zdát
Kromě toho, že mě toho napadá tolik při téhle písni
Kromě toho, že ta píseň je jedna píseň jako jedna květina
Kromě toho, že červená růže voní... prostě VONÍ... a je čerfená
Kromě toho, že nikdy si neodpočinu
Kromě toho, že si připadám divně
Kromě toho, že si připadám jak dokonalost a nedokonalost v jednom...a jejich oddělující hranice
Kromě těch pocitů
se nic jiného zvláštního neděje.
Ani se svět neboří, jak už je ta známá věta... ani mravenci nepřestávají stavět mraveniště... ani buňky se nepřestávají pořád regenerovat... ani citát "Nemůže mi nikdy chybět to, nač prve nepomyslím" nebyl nijak poškozen...
I vnímání tu pořád je... i nevědomost se schovává sama za sebe, stále.
I soudy i konce a zamotané věty... zamotané věty a souvětí a životy a souživoty.
A to vnímání ví o tom, že tu je dalších xxx lidí, no a ono má možnost sledovat jednoho z nich...
Každou sekundu co dělá.
Jinak opravdu nic. I olež.
Kromě jiného, že voda chutná svěžeji, než kdy předtím.
Jinak...
Dohrává píseň... a já... já? o_o JÁ?!?!?
Kdo?
tečkatečkatečkatečkatečkatečkatečkatečkatečkatečka...
No, já nic, já muzikant, kterej je rád za včerejší muzikantské úžasně přátelské a osamělé dopoledne a odpoledne,
kde si mohl vyzkoušet, jaké to je zažít svůj sen i noční můru (no fajn, muzikanti musejí přehánět, no ni?)
a pomyslná mezera mezi článkem a článkem... a pomyslná mezera mezi mým vědomím a myslí.
To je dobře. Jako tenhle cink.
Jo a... kromě toho, že z toho článku nic necítím, se nic necítí, nic se neděje, nic se neztrácí, nic se nenalézá, nic se nesnaží a dál si domysli/dovnímej
*přeskočí ze slov na ______ *
Ale ... proč. Jen tak. Kde? Někde tam. Co? Jen to. Základní.
Pomyslné. Zábavné. Okenní.
*přeskočí z ____ do slov* Marná snaha, co?
*nevychází*
*nezkoumá*
*nesnaží se*
**Nhé nhí**
Ale... najednou už tu nejsem sama...
ale je tu i představa
nebo možnost
A už absolutně nic.
Nebude.
A i pírko na křídle vlaštovky se sklonilo před tou lehkostí ....
OdpovědětVymazatI ono to cítí.
I v něm to je.
Tak, jako v Tobě.Vždycky to bude jen to. Základní & zazáporní v jednom.
To, co přiměje vodu chutnat svěžeji a slunce & měsíc & hvězdy & tmu svítit příjemněji.
To Ty. To my. A to mezi tím vším obojím objetím. I v něm. I kolem něj.
I všude, když si dovolíš naplno prožívat.
I nikde, když si dovolíš naplno být.
I tam i tady, když se to obejme.Kdybych mohl mít jediné přání, možná by znělo
tak:
aby to každý na světě
skrze někoho
a sebe
poznal.A v té svíčce, co zapálíš, jako by byl ten melounopstruží olej.