čtvrtek 28. února 2013

Přání

Džast e uan litl wiš... ju nou...

Smrt
Způsob: Utonutí
Čas: 1 hodina ráno
Místo: Oceán
Důvod: Stáří
Obklopena: Velrybami

Bez hrobu, hřbitova. To znamená, hrobem jest vodní element... žádné obklíčení těla, naopak roztentok.
A poslední, co bych viděla by byli ti neualejouvěřitelní tvorové,
poslední, co bych dýchala, by byla voda,
poslední, co bych cítila, by byla zoufalost promíchaná s úžasem...
Úžasem... protože oceán... je jako vesmír pozpátku... zatímco moře je nebe pozpátku, oceán, tečka tečka tečka.
A co teprv Tichý oceán :)
A umírat sama ve vesmíru... ve VESMÍÍRU... kolem plující ti plejtváci.... nooo jsem zcela unesená proudem.

Přesně jako týpek tady, od 4.00 minuty ^^ xD
Prosím, prosííííííím ať mi to za pár let vyjde!!!!!! Uáááááááá já ji prostě chci, takovou smrt :(( Plís.
Řekněte to někdo Bohovi, já s ním teď nemluvím. Jou?
Nebo se domluvím s Castielem, ale ten taky hovno udělá (ale za to božské hovno :D)

2 komentáře:

  1. Něco na tom je. Ten klip *_* ta song! Ta se mi líbí maximálně:D!.. asi si ju stáhnu do mobilu ^^ A jo, mohl by to bejt hezkej pocit,kor jak bys vystoupila z toho umírajícího těla a viděla se jak se potápíš a teď ty velryby tam *_* viš ne ..:D škoda že bys pak o tom už nikomu nepovyprávěla nebo tak ..jestli mi jako rozumiš ;)To by třeba sralo mě bejt na tvym místě:D Každopádně když se to poslouchá,sleduje a čte za těchhle pozdních hodin tak člověk se nad těma věcma tak nějak víc zamyslí.. a je to prostě.. dyť viš že já tyhle věci popsat neumim;D:( No přeju ti ať se ti to splní:P A myslim že když se s Casem domluviš tak ti vyhoví, koneckonců mohla by ses s nim domluvit aby se pak za mnou třeba stavil >:D:) Ne promiň už ti nebudu hnojit krásnej článek *_* Jenom sem cítila že aspoň pár větiček ti musim napsat ať sou sebevíc debilní :D ^__^

    OdpovědětVymazat
  2. "Umírat sám ve Vesmíru..." Jak hluboko mě tato věta zasáhla tu(ukazuji si na srdíčko)Jaká krásná smrt! Jaké krásné zapomnění... Samota znásobená tisícinou světla...

    OdpovědětVymazat

Nějaké trvání

Když tak to století čekala zjistila, že nemůže žít bez dechu *prudký dech* jenž se skládá a skládá, podobně jako střípky z rozbitého hrnku a...

Archiv blogu