neděle 17. listopadu 2013

Vraní pírko

*objímá svět

a ztrácí
z t r á c í
s e
v jeho doteku

v jeho temnotě
v jeho světle
v její jedno duchosti*
Trvává věčnosti,
možná pět,
možná sedm,
dokud se hlubina nevynoří
jako . . .
a tváří se jako pírko (vraní) jen - tak si plující na hladině
moři.

Méně slov, *škrtá čárku a píše místo ní tečku* .
Ještě méně vzdáLenosti,
méně oceánské hladiny
a
.
.
.

2 komentáře:

  1. Dokonalá písnička a k tomu dokonalej článek. Co víc si přát? :)
    Jo a
    ...
    ..
    .

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: A k tomu všemu ještě dokonalej koment od Honzy. ^^

    OdpovědětVymazat

Nějaké trvání

Když tak to století čekala zjistila, že nemůže žít bez dechu *prudký dech* jenž se skládá a skládá, podobně jako střípky z rozbitého hrnku a...

Archiv blogu