xD

O některých věcech se nemluví, o některých věcech se nedá mluvit.

A o některých věcech nemluvím proto, protože k sobě nedokážu být dost přímá.

Povětšinou si totiž šetřím tu energii a pak ta energie nejspíš sama odpaří do jiných .. končin a nekončenin ő_o

Ačkoliv být k sobě přímý se zdá být nepříjemné, po několika vpádech je to i docela příjemné.

Prostě... se vší jistotou si sobě nemůžu pořád věřit xD vím že jsu zrádná mrcha a ** ****** ** ***** né kecám samozřejmě :D

A po dnešku se na ten zítřejší ranní tělocvik i těším... xD

Ale taky připouštím že na světě dokáže existovat ta... láskovatá láska, prostě.

Taková ta naivní láska k přírodě, k pokoře, k lidem, ke slunci, k tomu druhému...

Problémy, jak jsem pojmenovala kdysi své menší cíle, které mi dali buď jiní, nebo já, si představuji jako moc velké.

Velikost jako taková vůbec není na škodu. Je v ní síla a energie... tak proč té samotné velikosti brát, žejo...

No, ono možná chce "odvahu" používat slovo síla nebo energie. A slovo odvaha neberu náhodou OdVaha :|

Mohla bych taky napsat, že tu byli jen proto, abych je teď mohla s klidem a objetím pustit... ehm. :D

A nebo že jsem je teď stvořila a pojmenovala, protože se mi to hodilo.... kdo to sem ksakru co hodil?!?! :D

Nejsem si zcela jistá, jak to dopadne... ovšem vím to, že pokud si naberu celou náruč té energie, propracuju ji (po cukrářsku) a vrátím jí do světa xnásobek, tak to zvládnu aspoň s úsměvem.

A úsměv se teď vleze i do pohledu na .. mošt!! *_*

ehm okej, zase andrea odbočila.

ehm. do pohledu na... nananá xD

A ještě jedno. Nemůžu se zbavit toho nápěvku "Jsme jedno nekonečné slunce, navždy, navždy, navždy."

Nemůžu.
^^