čtvrtek 20. února 2014

duš(ššš)e

Ráda objevuji nová slova. Ta, která nemají žádný význam.
Z tohoto holého světa, přecházím k sobě.
Jsem tady. Tady.

Tak čistá, průhledná.
Čístá a empatická musí být. Stejný význam mají šedé zdi a na nich všední denní světlo.
Ta psychologická část hledající cestu jak se neustále obnovovat.
Všude, na co se zaměří zrovna mé smysly, je to poprvé.
Jakože se svět znovu objeví či obnoví pro ten pohled. Pro každý pohled.

Žádné nesmysly. Žádné žvásty se světem čar a hradem v barvách duhy. Žádný debilní palác.
Jen smotaná sedřená plínka vlající u splavu v šedém podbarvení.

A hora otázek, obvyklého dýmu.

Neustále.

Odbourávající strach křičící "Eu-fori-e"
EUFORIÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ
éééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééé
ééééééééééééééééééééééééééééééééé, křičí strach, znovu.

Přála bych si jen, abyste se takhle krásně báli semnou.
Když pro někoho znamená život euforie, nepřátelé nezávislost a láska ve znamení ovce,
(ne)dává to smysl.

A neprší, neprší,
neprší. V noci.
Je sucho.

Monotónní výraz v obličeji, ticho jako ve světnici,
oči možná jiskří takovým tím světlemodrým žárem, jako teplo v okenicích,
a tělo si přeje být klidné, klidNé, klid ne. Jako lidé zoufale se snažící uhasit požár
a žízeň.
Ale neuspořádané kroky, dávající téměř nesmysl, ho vedou společně s tichou písní o širokém objetí do ztracena, do široka, do ozvěny vedoucí ze strachu křičící "euforiééé".
Jako spánek.

duše mi nedává žádný smysl → je za hranicí, kde jsou smysly. Odpinkává slovo já do toho daleka a široka. Hraje badmintooon.
A to oceňuji, jakožéééééééé fákt jo, vole.
*Ouč... o_O*

8 komentářů:

  1. ouš, skvěle napsaný:-) a skvělej blog, ocenila bych kdyby ses podívala i na ten můj:-)

    OdpovědětVymazat
  2. Duše... její existence nebo neexistence je na dlouhé povídání. :) Jinak máš EXCELENTNÍ obrázek v záhlaví :O :O

    OdpovědětVymazat
  3. [1]: Ouš, kdybys článek aspoň přečetla :D

    OdpovědětVymazat
  4. Toto je zřejmě první článek z dnešního dne, který jsem četla, a opravdu ve mě zanechal nějaké pocity. Když jsem to četla, hledala jsem smysl a nesmysl a myslím, že jsem našla něco jako přechod mezi smyslem do nesmyslu a prostě... super! Tento článek zařadím do výběru na blogu http://tema-tydne.blog.cz :)

    OdpovědětVymazat
  5. Wáu, seš malá ale šikovná ^^ :D Nepřestávám zírat - ty tvoje články společně se songama mají vždycky takový kouzlo :3

    OdpovědětVymazat
  6. [1]: nailed it -_- :D[2]: na dlouhé povídání... a nebo taky stačí ticho :) Jinak DĚKUJI o_o :)[4]: tohle velmi oceňuji. Když někdo se na chvíli zastaví a společně s tou písní si v tom najde kousek sebe.
    ono na tohle téma týdne si nemá smysl vybírat věci jako "škola, politika" a takové ty všední věci páč... to je prostě všem jasné :D a taky... tisíceré díky :)[5]: ale pořád sem větší o jeden cenťák než ty ^^ :D jó nebýt tý písničky ... vlastně je to skoro jen interpretace toho co z tý písně slyším :D thanks sis ^_^

    OdpovědětVymazat
  7. Hej, proč ty píšeš tak, že po jednom přečtení to úplně chápu nechápu ... chápeš :D ... ale musím si to stejně číst znova a znova, protože s každým dalším přečtením rozkvete další kvítek na louce, nebo se uvolní bublinka z vody ... no prostě .. chápeš.

    OdpovědětVymazat
  8. [7]: Awwww jasně ^_^ *_*

    OdpovědětVymazat

Nějaké trvání

Když tak to století čekala zjistila, že nemůže žít bez dechu *prudký dech* jenž se skládá a skládá, podobně jako střípky z rozbitého hrnku a...

Archiv blogu