Dvojnásobný šálek půvabu a podmanivosti

Nehledě na mou černým inkoustem vytištěnou duši, (opálený král)

*zazněl tichý tón před chvílí*

zvedla jsem ruce nad hlavu, takhle, když jsem se bála,

Tak se lhostejnost a malá soustředěnost mohla vrátit zpět.

s výkřikem do světa

"Nehledě na to, co se stane! Nepouštěj mou ruku." (černé eso)

"Ne!!" *rozepřáhla ruce*

Škrtla dva řádky a zacvakala zubama, musela znova od začátku. (malá dáma)

Krokem "páteční luna" a následném položení ruky na srdce, se vám rozpustí počáteční hranice.

*záchvěv křídla ve vzduchu bílé holubice*

"Vyjdi ven, nyní."

pořád dokola opakovali při exorcismu člověka. (pyková pětka)

Ke hvězdám.

K luně

K zrovinka prolouvající kometě, (srdcová sedmička)

do duchny modrofialovošedých závratí a euforií.

A taky... nezapomeň na rozpývající se polštář. *na který když položíš jemně hlavu, bude ti šeptat tvé zapomenuté sny a tajemství*

I na mělký tep,

a občasné záchvěvy moci a střídmé zuřivosti.

Ta, která vychází z obrovského klidu a spontánní sebekontroly.

*třepotající se jako můra plápolající kolem ohniště, s jedním uhořelým křídlem*

Tádatádarartada. (joker bez úsměvu)

Po nevyhnutelném úsměvu přišel další, ještě srdečnější.

A potom jsem zvedla ruce nad hlavu, takhle, když jsem se bála,

když se s mými znenadání propletly jiné.

*Měly kolem sebe omotané černé korále*

(Ani se nehni!

Po nevyhnutelném úsměvu přišel další, ještě srdečnější.)

*sory no, po měsíci sem se nějak vypsat musela prčíc xD*