Další zápis z Chvilky

Občas je potřeba PRÁVĚ ZATRACENĚ TEĎ odseknout myšlenkám.

(na začátek klasika - ♪ Tramtalárala)

Protože když posloucháš hudbu, kterážto ti nejde do těla přes ucho jen jako zvuk, ale také se vsakuje přes každý pór a přes každý políčko "energie", do každé čakry správná tónina, proč se jí jednoduše nenecháš vést.

Neviditelně tě naviguje kam přesunout nohu, kolik vln rukou máš udělat. Sama nejlíp ví, jak se přes tebe, tvé pole, může nejdokonaleji a nejobyčejněji vyjádřit. Tobě to nakonec nebude vadit, viť.

Poznáš to tak, že se budeš cítit svůj.

Ačkoliv je to slovo zavádějící, svůj, tedy budeš plně svůj, jsi vlastně ve stejný moment odevzdaný, vzdaný a připravený "svléknout" ze sebe všechno. A svléknout ze sebe ještě víc, protože ta "energie", kterou sis všedně udržoval a považoval za svou a za své myšlenky, bude plynout přes tebe a tím pádem je všeho všude neomezeně.

No, co takhle pokročit dále. Copak s životem. Co se tak odevzdat životu.

Ne, co ty budeš dělat dál v životě, ale co život udělá s tebou. *klasika vim no* (ten život v tobě). Co s tebou život dovede, když si ho nebudeš přivlastňovat.

Od té doby, co zachytíš ty neviditelné ruce od něj, tak ...

*doplň sám, co uznáš za vhodné nebo za naprosto zavádějící*

Každopádně, vem si z toho vše.

Nakonec totiž Zubatá z tebe taky sebere vše.

Tedy, tobě to tak bude připadat, možná. Co já vím.

Možná to je tak, že život si jen předává štafetu se Zubem (srsly, Kejt, rajt? xD)

A nebo víš co, ser na tó.

...