tak trochU

Jsem mrtev.

Roky.

Mohu vidět nespočet kráčejících smrtek, sotva se mihnou kolem MĚ.

Odstranil jsem zášť.

Ale pořád mám spalující pohled až do fénixova popele a po tvém těle se rozběhne tisíce jisker, pouhým dotykem mým.

Kulhavým krokem se k tobě blíží. Ostatní zasáhne panika a dají se na útěk.

Ty se nemůžeš odtrhnout od jeho očí a útěk ti přijde směšně nedosažitelný.

Proto to vzdáš a rozhodneš se vykročit proti němu.

Ukaž mi, co skrýváš.

Pak se sen přehoupl do "reality".

Tak kdo tedy jsem?