Držte si kouličky, něco málo o spánku

Jó, tak konečně je to tady, ta důležitá chvíle, kdy mám tomuhle blogu možnost sdělit něco důležitého. Fajnly, Fanjly! jsem přišla na ty moje slavné "tranzy".

Dobře, nazývám to tranzy, protože nic jinýho mi k tomu nesedělo.

Jenže díky těmto dvoum článkům - RAZ, DVA, jsem našla někoho, kdo tyhle srandy prožívá taky. Óóó bles jour fejs, Radoslave. Hell jou!

Jde o spánkovou paralýzu.

Od tohohle článku jsem pak různě čekovala, jak všude píšou, že to jsou děsivé zážitky á emoce a hrůzy. Jo jasně. Tak já si myslím, že i první výstup do astrálu je hrůza, ne? ... Jo. Ne, ale opravdu.

Vlastně, měla bych zde trochu osvětlit, co to je za jev, ta paralýza. No, ono si stačí přečíst první článek, na nějž sem odkazovala, žejo.

Je to čistě fyzická záležitost, prý. Mozek na noc vypíná některé funkce, do toho patří i pohybové. Něco vás v tu dobu vyruší, vaše vědomí se probudí, jenže toho si mozek nemusí všimnout, nebo prostě není schopen tak rychle reagovat, aby dal dohromady zas všechny ty pohybové funkce.

A pak už je to klasika, kterou začnu pokaždé popisovat, když chci psát o "tranzu".
Ale víte z čeho jsem byla nejvíc vyjevená? Jak ten týpek tam nahoře, když popisoval ty zážitky a příznaky, tak to bylo úúplně přesné a shodující se s mými. Hustý.

Například to, že to přijde v tu nejmíň očekávanou chvíli. Období, kdy zapomenu, že se mi to stalo a vždycky je to šok.

Stejně jako on jsem vídávala černé postavy. Jedna mi takhle stála u postele a já se divila, co tam pohledává. Na to mi řekl, že je Počasí a že se mi omlouvá, nebo děkuje.. to už si nepamatuju, ale vím že jsem se tomu strašně divila.

Častý je taky křik... někdy je to ženský i mužský hlas, někdy jen mužský.

Dále tu jsou občasné výpadky mimo tělo. Což znamená přehoupnutí do astrálu, ale díky mé vůli jsem se dál nedostala. Ehm, teda kvůli strachu, samozřejmě. S duchy jsem se asi už taky setkala... teda s jedním to vím najisto, ale ten byl ze mě vyděšenej chudák, takže too.. hm... to je stejný jako s pavouky, kteří se nás občas bojí víc než my jich.

O tom, jak je to debilní, jsem tu vyprávěla dost, založila sem si novou rubričku a přeřadila tyhle věci s nápisem Z těla ven a skoro v každém článku jsem spekulovala, jestli to byl fakt tranz nebo astrál or votevr.

V tom článku taky píše o halucinacích. Nedávno mě ve snu navštívil velice reálně vypadající démon... no a ten sen v podstatě popisuju tady. Hlavně to napsaný kurzívou. :D A několik dní poté jsem měla ten svůj "tranz", kdy jsem slyšela hrkání, byl to opět veliký tlak, nemohla jsem se hýbat a jak jsem tam ležela, tak shora jakoby na mě lezl démon, trochu načervenalý, ale co je důležitý - byl průhledný.. úplně odlišnej od těch "černých postav". A taky měl škodolibej úsměv a vysmíval se mi. A mám takej pocit, že to hrkání šlo jakoby z něho. Narozdíl od toho ze snu, který měl vraždící zlověstný pohled a přirovnala bych ho k takové.. inteligentní zombie, taková stejná aura, akorát mazaná.

Takže mi i kámoš řekl, že je na mě nalepenej démon. Ale teď mám další teorii, a to jest, že to tedy byly halucinace. Ale na druhou stranu, nechápu, co bych s těma potvorama měla, proč by se mi ukazovali...

No, moc si z toho nedělám, víc zajímavější mi přijde to, že někdo si může prožívat i 6 hodinovou paralýzu, jako WHAT?!?!?!

Já bych se raději uškrtila těma nehybnýma rukama než to prožít! Jako nepředstavitelný, když si představim, že jakmile tenhle stav na mě přijde, jsem vyjevená z tohoo, co může být v okolí, téměř okamžitě se snažím hýbat rukama a nohama (což se mi už jednou vymstilo a místo toho, abych se probudila uplně, fyzicky, jsem pohnula jen astrálním tělem:D), načež tedy nachvíli ovládnu to fyzické tělo a pak zas skočím do "paralýzy" a tohle pořád opakuju dokud zas neusnu...

Teď minulý víkend se mi tohle po dlouhé době zase stalo... a vypadalo to asi takhle... no úplně stejně, až na to, že jsem prostě se snažila pořád probouzet a jednu chvíli jsem si myslela, že jsem vzhůru, ale ono hovno.

Až po chvíli jsem se doslova "z teho vyhodila". Připadalo mi to jako nějaký hlubší druhý stupeň v kterým jsem byla. Ale o moc krýpy. Sem si chtěla jít lehnout i za bábinou tu noc >_<

Awwwww každopičopádně z toho článku:

3 ) častým problémem bývá, že člověk se probere, znovu usne a opět se dostane do paralýzy. Tady je důležitá rada - pokud máte paralýzu, jakmile se proberete, BEZ PRODLENÍ SE ZVEDNĚTE Z POSTELE a sedněte si ke stolu. Já si dávám okamžitě MEDUŇKOVÝ ČAJ. Jeho vliv na zklidnění je prověřený. Mám jej kvůli paralýze doma vždy velikou zásobu. Při pití čaje si zapněte třeba komp, podívejte se na nějakou veselou stránku, mobilní telefony, nové aplikace, hry, cokoliv chcete. Je nutné ZMĚNIT TOK MYŠLENEK. Nemyslete na paralýzu, přestaňte si jí všímat. Stačí 10-15 minut, pak jděte opět spát. Paralýza už se zaručeně nebude opakovat. To je má vlastní praktická zkušenost.

Nemáte ani ponětí, jaká je to pro mě spása. IFGIAJOGnuigosrFEUIJGIOAGJrJOGjgigeiojgmdrgvMDGO. !!!!!!

No jako ale muže mi někdo říct jaký je rozdíl mezi tranzem a spánkovou paralýzou? Dyk je to sakra to samé. Tak nechápu odkud se vzal ten nový název.

Ale pořád mám takovou tu chuť toho využít, na ten astrál si zatraceně posvítím a už mám i cíle, kde se provětrám >:DDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDD no nic.

Ale jestli do teho někdy skočíte, tak se nebojtéé, jó, já už bývám většinou sarkastická a na ty své fantazijní démony házím jeden vtip za druhým, fažně, není to taká hrůza, akorát se možná poserete za tu noc a už nikdy to nebudete chtít prožít... přes den to přejde :D

Nyní ale cítím takový mír, s tím, že je někdo, s kým tyhle zážitky můžu sdílet :] Aw, sou svít.