Black ugly magic

Úterky, tak úterky bývají většinou dny rychlezmizelčas.

Opět ♪

Moc dobře (jako spíš úplně) to nechápu. Proč lidi mají tu potřebu tu na světě nebýt... Většinou.

Teda, říkám, já jsem mimo pořád, ale svoje místo... asi si lepší nedokážu vybavit, větší dávka kreativity.

Člověk bývá odjakživa sjetý na pocitech. Emocích. Pocitech.

Mě snaha dosáhnout osvícení nikdy nestačila.

Až jednohe dne jeden (zase) člověk vyřkl: "Try to be UGLY, ... don't give a fuck about it," a ukázal na sebe do zrcadla.

Došla jsem k začátku, že si je s oslem za jedno. Řečeno oslovsky, za nulo.

A ačkoliv je to jakkýkoliv, sjíždění na škaredých pocitech je ten nejvzácnější balzám na tu potrhanou košili na vašem nahém těle, které říkáte duše, co kdy kde můžete získat. Páč je to kdykoliv.

Odteď kdykoliv. Protože o něj nikdo nemá zájem.

*téměř nikdo* Pokud někdo jo, tak se o něm neví, protože sám dobře ví, že tančit si po nocích se sluchátkama v uších při nedovidnu, je .. hm víc rozpínavější než fronta na... co to bylo. Dokonalost, osvícení, jo.

Black magic tu zkrátka vždy najde své místo... proč by mizelo... do jiné dimenze? Pf. To je tak strašně zoufalý a povrchní postoj, že se mi chce brečet a obejmout jej.

Ale to už není má péče.

Čeče.