Nepolevíš

hudba ♪

Odteď za každou cenu, slib mi jedno. Slib mi, že už nepolevíš. Už nikdy nepolevíš, už se neotočíš zpět. Každý další krok je silnější a silnější. Kolikrát mě něco skolilo, kolikrát jsem se nimrala v tak zbytečných věcech. Ale už mě to unavuje. 

Vše, co mám, vše, co potřebuji vědět, jakmile spadnu držkou na zem je to, že se zvednu a budu o něco větší, má síla bude růst.

 Udělá mě to mocnější. Hbitější. Jako kdyby ve mně proudila krev bojovníka.

Nemůžu se nyní zastavit, dnes potřebuji tu sílu nejvíc. To proto ji nemůžu zklamat, a nemůžu se tomu vyhnout. Musím jít přímo do toho chaosu, přímo do středu dění a čelit tomu. 

Vždy dám přednost růstu, před krokem zpět. Protože to jsem vždy chtěla. Nechtěla jsem se nikdy zaseknout (jen pokud to nebylo potřeba). 

Trik je v tom, udělat ze slabiny poučení. Z poučení vzroste nový poznatek. Z nového poznatku vykvete pochopení a odpuštění. A z odpuštění příliv energie.

Je to tak. Prostě mě to žene napřed jako hurikán a nemíním se zastavit. Koluje to ve mně a roste to, rychlost je klíčová. Tak varuji každého, kdo mi chce zkřížit cestu, a zvu každého, kdo chce se mnou. Podmínkou je, že vede pouze po konstruktivní cestě. Není to nic pro ty, kteří se vyžívají v utrpení. 

Utrpení je velmi vážené v dnešní době, ale rozhodla jsem se už nebýt obětí, což znamená, že jsem za sebe převzala zodpovědnost. Jediné, co mě vede, je velká síla, která všechno zde drží pohromadě, plamínek uvnitř, který plápolá, a dva plamínky nade mnou. 

A proč? Protože to cítím, šimrá mě to po celém těle, mám radost, sotva na to pomyslím. V dnešní době je šance k prolomení té kletby, k vysvobození ducha, už jen při té představě mě to nutí jít ještě rychleji. Prostě už se nezastavím!

Tak s chutí do toho. 

(motivační článek, využijte jak chcete, u mě to funguje :D)