Ukolébavka

Díváš se do země s otázníkem,

vzduch jen tak s vodou pramení.

Když máš svět pod jazykem

a sny na rameni,

přichází ale ale zas odejde

ta věc, na které záleží

a kdy? Na tom zas tak moc nesejde

ale spíš komu náleží

Cítíš sluchem?

Vidíš chutí?

Slyšíš zrakem?

Co tě nutí?

Spi sladce

k Tvé památce

spi snílku sni

tiše padá sníh

Svíčka dohořela

s voskem ve vzduchu

ukolébavka dozněla

u Tebe ve srubu.

Doufám, že nečekáš odměnu

za to, žes musel tolik dřít

spíš obrať se k tomu skutečnému

jež si nelze představit.