úterý 6. listopadu 2012

Ukolébavka

Díváš se do země s otázníkem,
vzduch jen tak s vodou pramení.
Když máš svět pod jazykem
a sny na rameni,
přichází ale ale zas odejde
ta věc, na které záleží
a kdy? Na tom zas tak moc nesejde
ale spíš komu náleží

Cítíš sluchem?
Vidíš chutí?
Slyšíš zrakem?
Co tě nutí?

Spi sladce
k Tvé památce
spi snílku sni
tiše padá sníh

Svíčka dohořela
s voskem ve vzduchu
ukolébavka dozněla
u Tebe ve srubu.
Doufám, že nečekáš odměnu
za to, žes musel tolik dřít
spíš obrať se k tomu skutečnému
jež si nelze představit.

3 komentáře:

  1. Krásné, hluboké, dojemné a oči a srdce otevírající.Zvlášť poslední 4 verše. Díky za ně. <3

    OdpovědětVymazat
  2. Velmi krásné! Zasáhlo mě to kdesi tu ( ukazuji si na hruď )Děkuji.

    OdpovědětVymazat

Nějaké trvání

Když tak to století čekala zjistila, že nemůže žít bez dechu *prudký dech* jenž se skládá a skládá, podobně jako střípky z rozbitého hrnku a...

Archiv blogu