Až zhasnou oči světlušek, bude tma.

Víte co, zjistilš jsem, že jest tady.

Nejednu chybu udělalvšiv. Ovšem trpiti předem výhra bývala, dnes se tomu říká ranní vstávání.
Ráno budiž nikdy moudřejšího večera, neboť by nikdy nedovolilo, abys povstal z pomyslného věčného spánku.

Nevěřivši ve slova, kterážto se ukládají do vln, které plují nad hlavami našich i jejich.

Bůh řekl ne. A vstanulo v právo. Já říkám jo a vůbec nevím proč! Jsem Bůh!

Vlivem všech znásilněných pan ztrouchnivělou cestou mušila sem jít. já!

Bůh řekl "Zdávši se ti o tom Jensenovi Pevném, ať nikdy nenaběhne jako reálita, což ve tvé mysli znamená - hmatat."

Bytelnost je tedy jásna. Já stále tedy krekuju zde.

Řekls, bezpohlavní jsa. Tak tedy jsa. Kterážkoliv učení jsou jako moje matimatické poznámky.
Bůh je rebel. Bože odpusť, hada mám místo jazyka, spletilého. A mluv dál.
Bůh říká ne a ne a ne!!!!
Ale zpět k těm vlnám. V pergamenu h jest vryto, že vlny vědomí vznášejíc nad hlavami mých i jejich jsou pomyslné.
Mezi těmito vlnami s dramatickým podtónem, všimnuv si, že jest vakuum.
Vakuum je nic!! Bláh blah blah.

(to není hra jendo slovo a ani jsem nepopíjal tohle zhřešilé víno!)

Dalo by se říct že je to... myšleková improvizace no.3

A herdek do prdele bílé jako noční hvězda v mlze, že já bych to zasejc prodloužila jako remízu a nešla spát?!?!?!?!

Nenenenenene. *nadopuje si kousek pruhovaného nektaru z... to nechtějte vědět a ulehne v lojně*
Nerozumím ničemu a všemu rozumím. Jako zaseklá setina času si hraju písničku "Jaro Jaro Jaro Jaro Jaro Jaro"