Co je, děcka? :D

Brý večír všem.

til my days are through

No, vemu to hopem. Bys mi, milý deníčku, nevěřil, co se mi stalo. Vyděsila jsem ducha. o_o

Na štědrej večer, jak jsem se obávala, jsem zas upadla do tranzu. Totiž, z toho důvodu, že jsem si do hlavy zafixovala, že na mě v astrálu čekají jen zlí duchové a démoni, se tohoto tématu krapet (KRAPET:D) bojím. Budu na tom muset zapracovat.

A to to začlo tak krááásně a nevině... lucidňákem :D V ten večer jsem se furt převalovala a byla neklidná... Důvod, proč jsem se toho tak obávala, byl, že bych v astrálu mohla potkat dědu, který zemřel před vánocema, 18. 12. (spala jsem u babičky). Proto je jasné, že tam s náma pořád byl. ... Ještě zintenzivnělejší (O_O) to bylo tím, že den předtím byl pohřeb.

Ono jedna věc je ta, když o tom astrálním cestování plácáte ve dne, něco jiného to je večer, kde je ta přítomnost a bláblá zvýšená (aspoň u mě >:D). Takže proto jsem se uklidňovala, že budu hodná a prostě hezky hned usnu.

Tak jsem si pěkně usínala a nenápadně se přehoupla do lucidního snu. Ocitla jsem se v koupelně, kde se za mě postavil můj idol (v šedém tričku ^¬^), jemně mě chytl za ruce a zeptal se, jestli s ním nechci do sprchy:DD O:)

Předtím jsem už taky párkrát měla lucidňáky... tak už mi po troškách začíná docházet, jak na to.

Jenže ten bdící stav je velicé, ehm, .. jak jen to říct. No to je fuk. Prostě ten sen zmizel a já byla v tranzu. Už nějak profešnálně dycky ten tranz zbrzdím a snažím se myslet na to, že musím zkoušet furt hýbat rukama atd... pak to pomalu začnu cítit a ono to ustane... (než do toho spadnu zase¬_¬) takže jsem to tak hezky profešnálně zahnala... po chvíli jsem si 'řekla': ok, tak už jsem z toho asi pryč, tak zkusim se nějak víc hejbnout. V úmyslu posadit se, jsem ale dobrovolně ¬_¬ vystoupila z těla a sáhla po přikrývce, která ale kladla odpor a když jsem se otočila, tak jsem tam viděla nějaký temný stín... tak jsem začala ječet ve stylu "wot d fak ar ju duin in maj bed?!?!" (ale nešlo to slyšet:D) až se ten duch sebral z postele a někam se chtěl jít schovat... vlastně jen obešel postel a sedl si skrčený na polštář... já ho ale pronásledovala s jekotem a koukala na něj.... když jsem si všimla, že ten duch je o hodně vyděšenější než já... (na ten výraz nezapomenu) tak jsem s tím tak trochu přestala a když jsem se vracela do těla, pomalu jsem se mu aj omlouvala ^_^"
(taková ta scéna, kdy jeden začne křičet a na to ten druhej a čuměj si do tváří a furt ječijou :D)

Jako wtf?! Když jsem se vrátila do těla... pak jsem jen tak ležela a cítila jak mi začíná rychleji bít srdce a zvyšuje se mi tělesná teplota... Potom si jen opakovala "byl to jen sen, byl to jen sen" xD...

Předpokládám, že to byl děda... jsem zapomněla, že duše má podobu těla, když je v nejlepším letech.. takže měl černý vlasy a vlastně bych ho vůbec takhle mladého neměla poznat. Ale kdo jiný by to byl... Tak soráč dědo, příště snad aj pokecáme :D

Stejně to byl sen. xD

Ale na ty lucidní sny si teďkom hezky posvítim hergot.

A když už jsme u těch snů a dědů... tak se mi zrovna v ten den zdálo, že jsme se sourozencem a sestřenkou vymýšleli, jak kontaktovat ducha dědy. Teda, návod byl určenej, jen se nevědělo, kdo to udělá.

Přišla jsem na to, že abychom viděli duchy, museli jsme se nejdřív ožrat (takže já byla vyřazena xD) a pak si dát nějakýý... ty houbičky. :D Tak jsme tak dumali kdo to udělá... pak ségra se sestřenkou, že půjdou na zahradu a něco vymyslí... pak když jsem za něma přišla... ségra mi řekla, že zabila Aňu lízátkem. o_o Tak nějak to skončilo.

Bičč .D

Nop nic, o dárcích příště :D

Prostě čus.