Zelená mikina

*zamává oběma rukama a hází play na písničičku Fragile*

Tak a zas jsem tu. Páni, poslední dobou mě ta většina bílé barvy, když začnu psát nový článek, znervózňuje, protože se všechny mé "dedukce" rozutíkaj pryč á tak :V.

Ale zjistila jsem, že mám nějakou dobu na jazyku nějakou hmmm.. asi myšlenku, kterou dokud nějak nevyklepu na blogu, zůstane ta mrška a vládne si jak saruman za komoušů :V Takže, když to minule byl pocit "jsem šťastná" (a to mě přešlo jen zčásti) takkkk za dnešek to budé - ok jdu na to x_O

Poslední dobou je svět tak moc ohromující (dobře ne tak moc zas), motivační, inspirující... a... živý.

ale není to úúúúplně zas až tak pravda, poněvadž... je tu něco, co napřed musím udělat (nebo zkoušet), abych to mohla říct bez toho "to není úúplně.." Zkrátka možná, že je živý a tak... jen se mi zas ukazuje (a předvádí) v jinšejších barvách a tónech..

Poněvádž je tu něco, čím život prostupuje a čím se dá život procítit o něco víc, než co jsem si mohla.. přát.. a já to netušila.D

*dobře tak teď tu někdo asi mluví hodně z cesty xD*

Aléé je to tak. Vždyť já ten blog jako deníček vůbec nevyužívám. A to je ještě takej... jakejvždybyl o.o

Ale nejsou to žádný novinky. Ale co se týče mě, je to novinkou dost... je to jako novej svět. A on to asi novej svět je. Želdík o_O

*a pořád má v sobě tolik zmatených myšlenkových pochodů... tak co je sakra, máňo x.x*

Ale nevr májn. To prozatím stačí. Takže, tohle je taková polovina článku, která se někdy možná přelije do té druhé, aby se spojili a dávali smysl a abych se konečně.. no znáte to x.x Jóóhoho a už to mám aj promyšlený, ten další článek pojmenuju Modrá mikina *o* Jak originální.

Oůůkis.

*zahodí deštník a skočí do slunce*