Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Nějaké trvání
Když tak to století čekala zjistila, že nemůže žít bez dechu *prudký dech* jenž se skládá a skládá, podobně jako střípky z rozbitého hrnku a...
-
Tři etapy: Jméno na kameni , Květy vyrůstají z mého hrobu a Změna Noc se rozezněla od tóniny indigově modré. Spokojila by se i se šedí. Zro...
-
Copak se děje slečno? Je vše v pohodě? Jsi šťastná, jsi spokojená? Vidíš ráda opilé lidi, nejen díky alkoholu? Ano, kurví se, kurvíme se vše...
-
Jó, tak konečně je to tady, ta důležitá chvíle, kdy mám tomuhle blogu možnost sdělit něco důležitého. Fajnly, Fanjly! jsem přišla na ty moje...
Krásnej a přitom tak smutnej příběh.. *utírá zbytek slz*
OdpovědětVymazat[1]: úplně nádhernej. dívala sem se na to už několikrát a pokaždé mě to rozbrečelo T_T ♥
OdpovědětVymazatA ještě k tomu Philip Glass. Whhhhhyyyy.
OdpovědětVymazat