Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Nějaké trvání
Když tak to století čekala zjistila, že nemůže žít bez dechu *prudký dech* jenž se skládá a skládá, podobně jako střípky z rozbitého hrnku a...
-
Už delší dobu jsem chtěla zařídit takový menší deníček, kde budu psát každodenní novinky, ať už jde třeba jen o pocit, o který se chcu poděl...
-
Tři etapy: Jméno na kameni , Květy vyrůstají z mého hrobu a Změna Noc se rozezněla od tóniny indigově modré. Spokojila by se i se šedí. Zro...
-
hudba ♪ Přišel čas na to vytvářet si svůj prostor. Malovat si kolem sebe své další kroky, další pohyby. Bez žádného tlachání. Dávat přednost...
Krásnej a přitom tak smutnej příběh.. *utírá zbytek slz*
OdpovědětVymazat[1]: úplně nádhernej. dívala sem se na to už několikrát a pokaždé mě to rozbrečelo T_T ♥
OdpovědětVymazatA ještě k tomu Philip Glass. Whhhhhyyyy.
OdpovědětVymazat