V nebi, tam se nemluví o ničem jiném než o moři... jak tě k sobě přitahuje jako magnet... a o západu slunce... mluví o tom jak slunce bylo krvavě rudé než se ponořilo do hlubin moře... že cítili jak ztrácelo svou hřejivou sílu.. a že nastal potemnělý chlad... a slunce žhnulo jen uvnitř.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
-
Mám ráda Mám ráda, když Fífa říká lastura a to, když je tuhá glazura Mám ráda Slepého osla a to, jak hraje si na posla Mám ráda, když se Pet...
-
Už delší dobu jsem chtěla zařídit takový menší deníček, kde budu psát každodenní novinky, ať už jde třeba jen o pocit, o který se chcu poděl... -
Svět je zvláštní co... jo je, a vše co ho tvoří... tak nějak ty pocity, některé normální a některé, když je zachytíte, jste uchváceni. Tak n...
Ruštinu mám velmi rád. Poslouchám plno písní v ruském jazyku a celkově mám moc rád ruskou kulturu. Je mi velmi blízká. U moře jsem byl jen dvakrát, ale toto setkání mi zanechalo v srdci hluboký otisk vzpomínky na něco nádherně prostorného... Slova písně jsou skutečně nádherná a hluboká - rezonují v mé duši. Ten obrovský prostor moře dává smysl mému osamělému srdci, které touží po trochu blízkosti... Ve srovnání s mořem jsme tak nepatrní, ale naše skutečná láska je širší a rozlehlejší než všechna moře světa. Přál bych si být ztracen na samém konci světa a cítit tep Tvého srdce, neboť bych věděl, že jsi se mnou a že jsi tím světem i vším tím mořem...
OdpovědětVymazat