V nebi, tam se nemluví o ničem jiném než o moři... jak tě k sobě přitahuje jako magnet... a o západu slunce... mluví o tom jak slunce bylo krvavě rudé než se ponořilo do hlubin moře... že cítili jak ztrácelo svou hřejivou sílu.. a že nastal potemnělý chlad... a slunce žhnulo jen uvnitř.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
-
hudba ♪ Přišel čas na to vytvářet si svůj prostor. Malovat si kolem sebe své další kroky, další pohyby. Bez žádného tlachání. Dávat přednost...
-
Na téma tohoto pěkného videa hudba Před pár dny se mě maminka ptala, jestli si někdy za něco odpouštím. Já bych tu otázku teď přepsala na „...
-
Duše k nám promlouvá ve chvílích ticha. Jsem vděčná. Vděčná za chvíle uvědomění, kdy se odemyká nová vlna laskavosti k sobě. Pokaždé, když ...
Ruštinu mám velmi rád. Poslouchám plno písní v ruském jazyku a celkově mám moc rád ruskou kulturu. Je mi velmi blízká. U moře jsem byl jen dvakrát, ale toto setkání mi zanechalo v srdci hluboký otisk vzpomínky na něco nádherně prostorného... Slova písně jsou skutečně nádherná a hluboká - rezonují v mé duši. Ten obrovský prostor moře dává smysl mému osamělému srdci, které touží po trochu blízkosti... Ve srovnání s mořem jsme tak nepatrní, ale naše skutečná láska je širší a rozlehlejší než všechna moře světa. Přál bych si být ztracen na samém konci světa a cítit tep Tvého srdce, neboť bych věděl, že jsi se mnou a že jsi tím světem i vším tím mořem...
OdpovědětVymazat