Ošálila jsem celý svět. Ošálila tak geniálně. V tom mě jen tak někdo nepřekoná.
Ale možná už to stačilo. Stačilo to prozatím.
Všechen ten... zmatek, všechnu tu... neosobnost... mohu jedině nechat... jít.
Záleží už jen na nich. Jestli mě opustí. Jestli mě nechají samotnou v tomhle
bezčasí
Jenom Tvé oči. Tvé oči mají léčivou podmanivou moc... Tak nějak se mi od nich nechce. Ty nechci opustit. Noup.
Stejně jednou sami odejdou... a já o ně pak nezavadím ani pohledem.
Tak to vše nechám jít... A mysl shoří v bílé plameny. A popel.
...
A je to pryč.
puf
Vše.
*lhala*
Jsem vítr , který VŠE rozfouká ,a udělá ten zmatek ,ať je nakonec klid .... klid všude , uvnitř i venku :-)
OdpovědětVymazat