Nejkrásnější chvíle v životě

Každý nový moment je dar. Každá chvíle - tahle chvíle, je jedinečná v tom, že nám dává možnost.

Možnost si vybrat. Zvolit si právě teď - co cítíme, jak reagujeme a jak jednáme. Jak prosté je to, že?

A je to v jádru to jediné, na čem záleží.

Jaký je to pocit, mít hned po ruce to, co jediné nás může udělat opravdu šťastnými?

Ať už jen na moment..

Neboť tenhle moment stejně trvá navěky.

Proč se právě v tento okamžik na chvíli neuvolnit, odhodit vše, co cítíme, že nepotřebujeme, to něco, co nás někde vzadu nahlodává, a vzdát se jen tak.

Jen tak protože proto.

Možná že tenhle den pro nás nebyl zrovna ideální.. Tak si uděláme ideální aspoň tenhle okamžik.

Minulost se už stejně nespraví... A zítřek je až zítra.. Zatímco dnes je dnes (no shit sherlock).

Že to nejde? ... I to je možnost. Tak to prostě nejde. A pokud to nejde teď - pouze se neuvolnit, neoddat se kouzlu přítomnosti, tak zítra už vůbec ne. Zitra i zapomenem, že nějakou takovou možnost máme. (zapomenem pouze protože zítřek je výmysl naší mysli)

Proč se přestat bránit přítomnosti?

Je tak osvěžující tak tichá. Je vzácná.

Tiše pozorujíc život. Nikdy nekončící. Svěží jako čistá studánka.

Naslouchá a nesoudí. Je věčná.

To mi něco připomíná. Stejné vlastnosti má naše duše.

Je ji to velmi blízké... Ten klid, ta posvátnost..

A pravda, kterou si s sebou nese všude. Je nám vším. Je celým naším světem - a je to jediné, co máme.

Nebojme se být vděční. Vděční za tento dar. Je to přecejen, náš nejkrásnější moment v našem životě. Ten nejreálnější. Žádný jiný už takový nebude. Tak kdy jindy než teď?