Sexy napořád

Když se kolem mě realita pořád měnila, a já stála sama před sebou, chtěla být k sobě upřímná - možná i co nejupřímnější, vzpomněla jsem si na to, jak se pokaždé v této chvíli uvnitř pod kůži něco zmítalo a vyvolávalo to neklid.

Jenže takhle sama se sebou se toho už nebojím. Místo otázek - Co to je?

Proč se takhle cítím?

a neustále se zabývat věcmi, jež nejsou podstatné, se soustředím na něco lepšího a to lepší mi pak už jde naproti. A je to velmi zdravý přístup. V podstatě odejde vše možné, co si umím představit, že by mi překáželo a zůstane tam to nejjednodušší. To, co zůstat má a jak to zde tak zůstává, je to nejcennější, co mám. Tak si toho vážím díky tomu uvědomění ještě víc.
Ale normálně věci neřeším. Tedy, řeším je do té míry, kdy se v tom přímo nezačnu pitvat. Život je pak velmi jednoduchý. Štěstí jde společně s vámi a vede vás za ruku.
Když se snažím přijít na to, jak vypadám, co nejupřímnější, sama před sebou, zjišťuju, že je to ryzí, barevná a nevinná záře. Něco, čeho je tak akorát, nepřeženu to například s rudou červenou, ale všechno to jsou pastelové barvy, které se odrážejí v paprsků slunce.

A toho se držím. Napsala jsem nedávno, jaká vlastně bych chtěla být, a jaká jsem v mém "ideálním světě."

V tom světě jsem byla optimistický, inspirativní člověk, který si šel za svým cílem, měl velké zapálení, člověk, který byl dobrý v tom, co dělá a vkládal velké úsilí a nadšení do všeho, do čeho se pustil. Kterého uznávali, protože věděli, že je unikátní. V tom světě jsem byla laskavá, skromná a přemýšlivá, sdílela jsem své názory a nebála jsem se, jestli mě ostatní odsoudí (představovala jsem si, že ostatní píšou špatné komenty, ale mě je to jedno) Svou dobrou náladou jsem nakazila ostatní a vlastně jsem tak konala dobro, že jsem pomáhala ostatním. Taky jsem přijímala od ostatních podporu a útěchu, vážila si jejich rad. Oni mě díky tomu taky měli víc rádi a ochraňovali mě. Nebála jsem se o někoho opřít s tím nejniternějším trápením, a měla jsem ke všem tak nějak blíž, měla jsem otevřené srdce. To znamená vše, co ve skutečnosti nejsem. Na takovou osobu je asi hezký pohled. Jo a taky jsem samozřejmě byla pěkná.

A tak si říkám, že od toho vlastně vůbec nejsem daleko. Takhle vlastně chce být každý člověk, ne? Chce být milý. Chce mít klid a rozdávat ho i ostatním.

Sebevědomí je vlastnost, kterému se nedává skoro žádný kredit. Tohle vše je podle mě sebevědomí.  Všímám si, že postupně víc a víc lidí naznačuje, že si chce nebo už jde tou svojí cestou. Teď záleží jen na tom, jestli to tak je nebo jen já si víc všímám toho, kam směřuju?

Možná celou tu dobu jsem na to špatně nahlížela, a na otázce, kým vůbec chci být, vůbec nezáleží, ale záleží na tom, kým jsem dnes a od toho se odrazit. Ej kej ej... sexy už napořád wohoooou :)