Nikdy se nevzdám. Narodila jsem se jako člověk, na první pohled obyčejný druh. Na povrchu je to meh.
Představme si květinu. A teď si představme, když se ve tmě poupě svine do sebe. Představme si vesmír. Na první představu sám šutr. Představme si srdce oddělené od těla. Samotné asi meh. Představme si klubíčko dítěte v děloze.
Na povrchu....ale když půjdeme do hloubky .. nyní na chvíli s sebou přestaňme pleskat o povrch jako ryba a pojďme do hloubky.
Nikdy se nevzdám. Jako člověk narozená na tuto planetu, sice jaksi hrubě dýchám, občas
ovšem jako velkolepá bytost narozená ve fraktálním vesmíru, s galaxií otisklou v očích
Nikdy se nevzdám
Jako rozlámané kosti a rozlámané srdce někdy špatně tluče zdá se
ovšem jako složitý obrazec všemožných struktur, které nejdou přeložit do jednoho řádku
Nikdy se nevzdám
Jako světlo, zlatavé, bílé, hřejivé jež pramení ze života, jako dítě Slunce, malý paprsek
Volám všechny pochroumané duše, pociťte volnost pohybu, vaše nohy vyzývají k tanci!
Jako pokojný bojovník se srdcem spravedlivým a laskavým s úsměvem na rtech
Pofoukejte bebínko, vyleťte znova, roztáhněte křídla a oddejte se větru, který vás ponese, malinké vlaštovky
Jako hrdá rasa, obklopená dary svých předků, kořeny hluboké, pevné a bohaté schopnosti
Zvu vás, vstaňte a roztančete se, pociťte volnost! Vyslyšte mé volání!
Jako velkolepé duše vyžadující si vzít zpět, co nám náleží, zvu vás, abych vám připomněla tu vášeň, ať si vzpomenete, že to nikdy nevzdáte. Neboť jsme vlastně jen jeden „obyčejnej druh“, nic neobvyklého, říkali. Jojo.
Nikdy se nevzdám!
Žádné komentáře:
Okomentovat